Článek
Loni před velikonočními svátky zaplatili Češi v supermarketech podle údajů České spořitelny (ČS) jen kartami více než miliardu korun, další stovky miliónů pak utratili v hotovosti. Letos očekávají obchodníci tržby ještě vyšší.
Pokud jste ale nestihli včas nakoupit, na Velikonoční pondělí to už nezachráníte, obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních totiž musí mít o tomto státním svátku podle zákona zavřeno.
Nejvíce vydaly starší rodiny
„Díky vyhodnocování dat, jsme schopni velmi dobře zmapovat chování našich klientů, a to jak podle věku, tak podle životních situací. Víme tak například, že za potraviny loni ve velikonočním týdnu utratily bezhotovostně nejvíce starší rodiny, a to v průměru 1567 korun,“ uvedla Monika Hrubá z ČS.
Naopak nejmíň utratí studenti, kteří do jídla na Velikonoce investují pouze 709 korun.
Češi za velikonočními nákupy nechodí jen do kamenných obchodů, potraviny se naučili běžně nakupovat i na internetu. Loni před Velikonocemi výdaje za potraviny nakoupené on-line meziročně vzrostly dokonce o 86 procent, přičemž lidé za ně utratili téměř tři milióny korun. Nejvíce pak v internetových obchodech za velikonoční nákupy utrácejí mladší rodiny, tzv. singles a studenti.
Podle průzkumu obchodního řetězce Albert z letošního března zhruba tři čtvrtiny Čechů předpokládají utratit za velikonoční nákup kolem 600 korun. Ovšem mnohdy se představy od reality nakonec dost liší.
Vejce nákupy prodraží
Prakticky ve všech nákupních vozících skončí i plata vajec. Lidé jich před Velikonocemi kupují zhruba o třetinu více než v běžných obdobích roku.
Podle průzkumu ČS téměř dvě pětiny lidí na velikonoční svátky kupují 21 až 30 vajec. Zhruba třetině pak stačí koupit 11 až 20 vajec, další pětina se naopak nijak neomezuje a koupí dokonce více než 30 vajec.
Před loňskými Velikonocemi skončilo v nákupních košících zákazníků obchodů Albert několik desítek miliónů kusů vajec, přibližně o třetinu více než v běžném období roku.
„Hlavními faktory při rozhodování zákazníků jsou cena a původ vajec. Naši zákazníci nejčastěji volí balení po šesti nebo deseti kusech,“ uvedla mluvčí řetězce Barbora Vanko. Dodala, že mezi zákazníky roste zájem i o bio vejce, jejichž prodej se rok od roku zvyšuje.
Letos ale budeme muset při nákupu vajec sáhnout do peněženek podstatně hlouběji. Vejce jsou totiž nejdražší za posledních pět let. Jedno vejce nás tak nyní přijde v průměru na 2,84 koruny. Například loni byla průměrná cena jednoho vejce inzerovaná v letácích 2,22 koruny, o šedesát haléřů méně než letos.
„Vyšší cena vajec je způsobena jejich menším množstvím na evropském trhu. Tuto situaci zapříčinily také nedávné velké problémy se salmonelou největšího polského producenta,“ popsala příčinu růstu cen vajec Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie.
Češi jsou vajíčkovými králi
V Evropě patříme mezi jedny z největších konzumentů vajec. Podle statistik sníme ročně v průměru 286 vajec na osobu. Lidé si je nejčastěji, jak ukázal průzkum řetězce Albert, dopřávají jako samostatný pokrm, což uvedly tři čtvrtiny dotázaných.
V zemích Evropské unie se podle UniCredit Bank Weekly N.o.t.e.s ročně vyprodukuje 6,8 miliónu tun slepičích vajec, což představuje zhruba 108 miliard vajec ročně, přibližně 212 vajec na jednoho obyvatele.
Nejvíce vajec v Evropě vyprodukují Francouzi, ročně téměř 14 miliard kusů. Největším producentem vajec v Evropě v přepočtu na jednoho obyvatele (více než 600 vajec na osobu) je Nizozemsko.
Roční produkce vajec v České republice se pohybuje kolem dvou miliard, což představuje 206 vajec na jednoho obyvatele. Na Slovensku pak tvoří zhruba miliardu, tedy 188 kusů vajec na osobu.
