Přehledně: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Za rok 2016 se přiznání podává na tiskopisu, který je v levém dolním rohu označen jako vzor č. 23. Spolu se základním formulářem jsou na finančním úřadu k dispozici příloha č. 1 k příjmům ze samostatné činnosti (klasická příloha pro podnikatele) a příloha č. 2, která obsahuje výpočet dílčího základu daně z nájmu nebo z ostatních příjmů. Zde si můžete vyzvednout i pokyny k vyplnění přiznání za rok 2016, vzor č. 23.

Příloha č. 3 (příjmy ze zahraničí, metoda zápočtu daně) je k dispozici pouze v elektronické podobě, ale v případě potřeby s jejím obstaráním pracovníci finančních úřadů určitě pomohou.

Daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2016 podává ten, kdo si ho vyplňuje sám, do 3. dubna 2017. Do toho termínu musí také daň z příjmu zaplatit.

Na praktickém příkladu, který pro Právo připravila Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars, si ukážeme, že vyplnit daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 není až tak náročné a že většina daňových poplatníků zvládne tuto povinnost sama.

Daňové přiznání k dani z příjmu si vyplníme u pana Karla Nováka, který byl po celý rok 2016 zaměstnancem a současně si přivydělával vlastní samostatnou výdělečnou činností a měl i příjmy z pronájmu.

Karel Novák, bytem Vinohradská 30, Uherské Hradiště, 686 01, měl po celý rok 2016 hrubou mzdu ve výši 42 000 Kč. Pan Novák při výpočtu čisté měsíční mzdy uplatňoval po celý rok 2016 daňové zvýhodnění na dvě děti, syna Tomáše a dceru Simonu.

Na měsíčních zálohách na dani z příjmu pan Novák zaplatil 46 492 Kč. Manželka Jana Nováková měla za rok 2016 vlastní zdanitelné příjmy 63 700 Kč, pobírala pouze invalidní důchod prvního stupně.

Pan Novák si měsíčně spořil v doplňkovém penzijním spoření 2200 Kč a na smlouvu o životním pojištění měsíčně platil 1200 Kč, na úrocích z hypotečního úvěru na byt, ve kterém rodina žije, zaplatil během roku 2016 pan Novák 37 400 Kč. Na školkovném za prvních šest měsíců roku 2016 zaplatil pan Novák 6000 Kč. Školkovné za rok 2016 může pan Novák uplatnit, i když od 1. září 2016 chodí dcera do první třídy ZŠ.

Příjmy pana Nováka ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2016 činily 240 000 Kč. Výdaje uplatňuje pan Novák 60% výdajovým paušálem (volná živnost fotografické služby). Příjmy z pronájmu za rok 2016 činily 120 000 Kč a výdaje uplatňuje pan Novák 30% výdajovým paušálem.

„Protože základ daně ze závislé činnosti tvoří více než polovinu celkového daňového základu, tak může pan Novák v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, přestože uplatňuje u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a pronájmu výdaje paušálem,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Před samotným vyplňováním daňového přiznání si pan Novák zajistí všechny podklady, které bude k vyplnění daňového přiznání potřebovat. Od zaměstnavatele bude potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za rok 2016.

Protože manželka pana Nováka měla vlastní příjmy nepřesahující 68 tisíc Kč, může pan Novák v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. Od manželky potřebuje pan Novák čestné prohlášení, že její vlastní příjmy nepřesáhly za rok 2016 částku 68 tisíc Kč a že neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti.

Nárok na slevu za umístění dítěte, tzv. školkovné, ve výši 6000 Kč doloží pan Novák písemným potvrzením od školky. Dále pan Novák v daňovém přiznání uplatní daňové odpočty ve výši 12 000 Kč u doplňkového penzijního spoření a 12 000 Kč u životního pojištění, daňovými přílohami budou potvrzení od penzijní společnosti a pojišťovny. Od základu daně se odečítají zaplacené příspěvky na doplňkové penzijní spoření za rok 2016 nad 12 000 Kč, přičemž maximálně lze odečíst 12 000 Kč, což je splněno při ročním vkladu na smlouvu 24 000 Kč a více, což pan Novák splňuje.

U životního pojištění činí maximální odpočet rovněž 12 000 Kč, proto i při vyšším vkladu na smlouvu během roku 2016 uplatní pan Novák „pouze“ maximální daňový odpočet 12 000 Kč. Protože úvěrem na bydlení je řešena vlastní bytová potřeba poplatníka, uplatní pan Novák i daňový odpočet úroků z hypotéky, daňovou přílohou bude potvrzení od banky. „Všechny daňové odpočty uplatňoval pan Novák již v minulých letech, proto nemusí již nyní předkládat kopie smluv, které se dokládají při prvním uplatnění,“ dodává Gabriela Ivanco.

Na první straně daňové přiznání vyplní pan Novák správně všechny osobní údaje. Vlevo nahoře se uvádí příslušný finanční úřad. Pan Novák tedy uvede: finanční úřad pro Zlínský kraj a územnímu pracovišti v Uherském Hradišti.

Pan Novák vyplňuje řádné daňové přiznání. Přestože se daňové přiznání vyplňuje v roce 2017, tak se podává za zdaňovací období roku 2016.

„Vždy je dobré uvést telefon a e-mail, např. při zapomenutí některé daňové přílohy tak mohou pracovníci finančního úřadu na tuto nesrovnalost upozornit a vše se rychle napraví,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Pan Novák měl příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, proto musí vyplnit i přílohu číslo jedna daňového přiznání. V úvodu přílohy zaškrtne kolonku, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů.

V řádku 101 uvede roční příjmy ve výši 240 000 Kč. V řádku 102 potom výdaje 144 000 Kč (240 000 Kč × 60 %). V řádku 104, 113 a 114 bude příjem snížený o výdaje, tedy částka 96 000 Kč (240 000 Kč – 144 000 Kč). Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 96 000 Kč se následně uvede do řádku 37 daňového přiznání.

Protože měl pan Novák příjmy z nájmu, proto musí vyplnit i přílohu číslo dvě daňového přiznání.

V úvodu přílohy pan Novák opět zaškrtne možnost, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů. V řádku 201 uvede roční příjmy ve výši 120 000 Kč. V řádku 202 potom výdaje 36 000 Kč (120 000 Kč × 30 %). V řádku 203 a 206 bude příjem snížený o výdaje, tedy částka 84 000 Kč (120 000 Kč – 36 000 Kč).

Základ daně z nájmu ve výši 84 000 Kč se následně uvede do řádku 39 daňového přiznání.

V řádcích 31 až 35 uvede pan Novák údaje z potvrzení od zaměstnavatele, v řádku 31 tedy roční hrubou mzdu 504 000 Kč (42 000 Kč × 12 měsíců), v řádku 32 úhrn povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 171 360 Kč (504 000 Kč × 34 %) a v řádku 34 je dílčí základ daně ze závislé činnosti 675 360 Kč (504 000 Kč 171 360 Kč).

V řádcích 36 až 40 jsou jednotlivé dílčí základy daně. V řádku 36 a 36a je dílčí základ daně ze závislé činnosti 675 360 Kč, v řádku 37 dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti 96 000 Kč, v řádku 39 dílčí základ daně z nájmu 84 000 Kč. Na řádku 41 sečte řádky 37 a 39 a uvede hodnotu 180 000 Kč. V řádku 42 a 45 je následně souhrnný základ daně 855 360 Kč (675 360 Kč 96 000 Kč 84 000 Kč).

V řádcích 46 až 53 se uvádějí daňové odpočty, pan Novák uvede do řádku 47 částku 37 400 Kč, do řádku 48 částku 12 000 Kč a do řádku 49 částku 12 000 Kč. V řádku 54 je potom souhrnná částka daňových odpočtů, tedy 61 400 Kč (37 400 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč). V řádku 55 je základ daně snížený o nezdanitelné položky, tedy 793 960 Kč (855 360 Kč – 61 400 Kč). Daň z příjmu ze zaokrouhleného základu daně na celá sta dolů je uvedena v řádcích 57, 58 a 60 a činí 119 085 Kč (15 % ze 793 900 Kč).

Ve třetí straně daňového přiznání vyplní pan Novák údaje o manželce a všechny daňové slevy, na které má nárok. V řádku 64 uvede základní daňovou slevu na poplatníka 24 840 Kč, v řádku 65a) slevu na manželku ve výši 24 840 Kč a v řádku 69a) slevu za umístění dítěte ve školce 6000 Kč. V řádku 70 je potom součet všech daňových slev, tedy částka 55 680 Kč (24 840 Kč 24 840 Kč 6000 Kč).

V řádku 71 vyplní pan Novák částku 63 405 Kč, což je vypočtená daň 119 085 Kč snížená o daňové slevy 55 680 Kč. V tabulce číslo dvě na straně tři daňového přiznání vyplní pan Novák údaje o svých dvou dětech, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. V řádku 72 a 73 je celková částka daňového zvýhodnění 30 408 Kč (1 117 Kč na první dítě za každý měsíce a 1417 Kč na druhé dítě za každý měsíc).

V řádku 74 je roční daň z příjmu po uplatnění daňového zvýhodnění ve výši 32 997 Kč (63 405 Kč – 30 408 Kč). Z potvrzení od zaměstnavatele uvede pan Novák do řádku 84 úhrn sražených záloh na dani z příjmu ve výši 46 492 Kč. V řádku 91 je následně uveden daňový přeplatek ve výši 13 495 Kč (46 492 Kč – 32 997 Kč). Na tento daňový přeplatek má pan Novák nárok.

„Pan Novák zaplatil během roku 2016 více na daňových zálohách, než je jeho roční daňová povinnost, proto mu vznikl nárok na daňový přeplatek, který obdrží od finančního úřadu. Důvodem vzniku přeplatku je uplatnění vysoké daňové slevy na manželku, školkovného a daňových odpočtů. Souhrnná výše těchto daňových slev a odpočtů je vyšší než daňová povinnost ze samostatné výdělečné činnosti a pronájmu,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Na poslední straně daňového přiznání pan Novák vyplní všechny daňové přílohy, datum a daňové přiznání podepíše. Protože panu Novákovi vznikl nárok na daňový přeplatek ve výši 13 495 Kč, tak vyplní na straně čtyři dole žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů na svůj bankovní účet. I tuto žádost musí pan Novák podepsat.