Článek
Ve srovnání s rokem 2016 se má od letoška zvýšit daňové zvýhodnění na druhé dítě o 2400 korun ročně (200 korun měsíčně) na 19 004 korun, na třetí a každé další dítě o 3600 korun ročně (300 korun měsíčně) na 24 204 korun.
Pro rodiny s jedním dítětem se roční výše slevy nemění, zůstává na 13 404 korunách. Podporu zvýšení slevy na děti už vyjádřily i opoziční TOP 09 a ODS.
Současně se ale zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. Aby poplatník na tento bonus dosáhl, musí si za rok vydělat alespoň šestinásobek minimální mzdy. Do tohoto limitu už se nově nebudou započítávat příjmy z nájmu a kapitálového majetku.
Daňové slevy na více dětí se zvyšovaly i loni. Na druhé dítě se sleva zvýšila o 100 korun měsíčně, na třetí a další dítě o 300 korun.
Znovu ve skluzu
Vládě se už loni nepodařilo v parlamentu včas prosadit zvýšení daňových slev na děti tak, aby vstoupilo v účinnost již od 1. ledna 2016. Situace se opakuje. První schůze Sněmovny po Novém roce má začít v úterý 12. ledna.
Rozpočtový výbor už doporučil posunout účinnost předlohy z původně navrhovaného 1. ledna na 1. duben letošního roku. Vyšší daňové slevy na druhé a další dítě, které balík přináší, by ale poplatníci měli využít stejně jako loni zpětně od počátku roku.
V ročním zúčtování tak bude sleva poskytnuta zpětně i za měsíce, ve kterých zákon ještě platit nebude. K dorovnání za tyto měsíce dojde při ročním zúčtování, které zaměstnavatelé budou dělat na začátku roku 2018.
Vláda se má v polovině ledna také vrátit k již diskutovanému návrhu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na snížení odvodů na pojistné pro rodiny s dvěma a více dětmi. Od této změny, kterou doporučila důchodová komise, si Marksová slibuje zvýšení porodnosti. S novelou ale nesouhlasí například ministerstvo financí. Vadí mu snížení příjmů z pojistného, růst administrativy i další výdaje na úředníky.
Podle zmíněného návrhu by stejně jako nyní – tedy 6,5 procenta vyměřovacího základu výdělku – odváděli lidé bez dětí a rodiče jednoho dítěte. U dvou dětí by sazba činila pět procent, u tří 2,5 procenta a u čtyř a více by byla nulová.
Pojistné by se změnilo i většině osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Ty nyní platí 29,2 procenta – 28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procenta na politiku zaměstnanosti. Tato sazba by zůstala bezdětným OSVČ a těm, kdo mají jedno dítě. Rodiče dvou dětí by odváděli 27,7 procenta. U tří dětí by to bylo 25,2 procenta a u čtyř a více potomků 22,7 procenta.
Daňový balíček, ke kterému by se měli v lednu vrátit poslanci, má usnadnit i placení daní, cel nebo poplatků platební kartou. V zákoně o dani z přidané hodnoty se zavádí institut nespolehlivé osoby.
Přílepek spustil lavinu návrhů k EET
Od ledna také stoupnou limity pro odpočet penzijního a životního pojištění od základu daně z příjmů, a to z 12 tisíc korun na 24 tisíc korun ročně. Zároveň se zvyšuje limit osvobození plateb zaměstnavatele za zaměstnance, a to z 30 tisíc korun na 50 tisíc korun ročně.
Do daňového balíčku se však v prosinci dostaly desítky pozměňovacích návrhů. Ty nejdůležitější se týkají elektronické evidence tržeb (EET), která už od 1. prosince platí pro stravovací a ubytovací služby.
Lavinu pozměňovacích návrhů, které vyvolávají obavy, jak celý projekt EET bude nakonec vypadat, spustil sám ministr financí Andrej Babiš (ANO), když na konci listopadu překvapil informací, že chce z EET vyjmout živnostníky, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční příjmy do 250 tisíc korun.
Evidence by se podle ministra neměla týkat ani plateb kartou v e-shopech.
Babiš navrhl vložit tento pozměňovací návrh k EET právě jako „přílepek“ do projednávaného daňového balíčku. S dalšími pozměňovacími návrhy k EET poté přišli i lidovci a další poslanci. Opoziční ODS a TOP 09 navrhly zrušit EET úplně.
Jak ale zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), nehledě na poslední návrhy změn v EET, kterými se bude zabývat Sněmovna, by se podnikatelé měli na zavedení evidence tržeb připravovat podle platného zákona. Norma jasně uvádí, koho se evidence tržeb, jejímž cílem je omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí, začne postupně týkat.
Elektronická evidence tržeb začala platit 1. prosince pro hotely a restaurace. Po nich se do ní mají od března zapojit maloobchodní a velkoobchodní firmy. Následovat budou i další obory podnikání.
Sobotka upozornil, že daňový balík včetně případných změn v EET má začít platit až pro druhou vlnu evidence tržeb.
