Češi vědí, že ve stáří nebudou mít peníze

Finanční barometr společnosti Partners potvrdil, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším jen pět procent svého příjmu.

Demografická křivka je přitom neúprosná a statistická data suše konstatují, že Čechů přispívajících na důchod bude neustále ubývat, zatímco počet seniorů pobírajících rentu bude naopak narůstat. Spolehnout se ve stáří jen na stát se nemusí vyplatit.

„Co bude, až budu v důchodu, neřeším. Utratím, co vydělám, až budu starý, teprve pak se uskromním, zůstanou mi alespoň vzpomínky,“ říká svobodný padesátiletý technický kreslič Karel.

„Budu šetřit, a co, pak skončím v nemocnici s infarktem a ani si nic neužiju,“ dodává. Tento názor má podle sociologů poměrně hodně lidí. Přispívá k tomu právě fakt, že většina Čechů netuší, kolik jejich starobní důchod skutečně bude činit.

Výsledky průzkumu společnosti Partners potvrdily, že necelé dvě třetiny dotázaných spoří na penzi maximálně pět procent svého čistého měsíčního příjmu. Téměř čtvrtina si ukládá na důchod mezi pěti a 10 procenty čistého příjmu, zbytek z dotázaných si spoří více.

Češi s nadprůměrnými příjmy si logicky dokážou dát stranou více. Je ale zarážející, že také mezi nimi je skoro polovina (46 procent) těch, kteří na penzi nespoří více než pět procent příjmu.

Důvodem ale není nedostatek informací ani pocit, že „to stačí“. Značná část dotázaných si uvědomuje, že by si měli spořit více. Kolik by to podle nich mělo ideálně být? Nejčastěji uváděná hodnota je 10 procent čistého příjmu, skoro třetina by ale za ideál považovala více než 15 procent.

„Přesné číslo záleží na tom, jaký životní standard si chcete udržet, a samozřejmě i na věku, ve kterém začnete spořit. Začít by se mělo co nejdříve. Mladému člověku postačí k vybudování slušného polštáře, když začne spořit 10 procent mzdy. Když začnete v 50 letech, nezachrání vás ani 20 procent,“ říká Aleš Tůma, investiční analytik Partners.

Na otázku, kolik je u nás starobní důchod, se dotázaní Češi a Češky trefili poměrně přesně, v průměru tipovali 9900 korun, skutečnost je přitom 11 400 korun. Do budoucna dotázaní očekávají, že dostanou průměrný důchod zhruba 9000 korun.

„Průměr ale trochu klame, protože v něm jsou jak realisté, tak nemístní optimisté. Skoro třetina dotázaných očekává důchod vyšší, než je současný průměr. Titíž dotázaní také nadhodnotili odhad současných důchodů,“ upřesňuje Tůma a doplňuje: „Kdyby jejich naděje platily, musel by čistý náhradový poměr být 70 procent. Ať už bude budoucnost penzijního systému jakákoliv, takové číslo je nerealistické. Průměrný starobní důchod je dnes 57 procent čisté mzdy a toto číslo bude spíše klesat.“

Analýza potvrdila, že nejpopulárnějším nástrojem pro přípravu na penzi je logicky penzijní připojištění (56 procent), následované překvapivě životním pojištěním (31 procent).

Necelá třetina dotázaných považuje za investici na stáří vlastní bydlení (28 procent) a čtvrtina stavební spoření (26 procent). Investiční fondy používá jen zhruba každý desátý dotázaný.

„Poněkud zarážející je popularita životního pojištění. Pokud slouží ke krytí rizik, zejména rizika výpadku příjmů, je to v pořádku. Ale zcela určitě není vhodné používat pojistné produkty jako spořicí nástroj, na to je jednoznačně vhodnější doplňkové penzijní spoření a investiční fondy,“ míní analytik.