Článek
Jak vyplynulo z lednového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Hornbach, jehož výsledky má Právo k dispozici, výhradně podle slev dělá svá nákupní rozhodnutí již zhruba třetina oslovených.
Co se týká výprodejů, zatímco v roce 2013 je podle analýzy serveru Skrz.cz cíleně vyhledávalo 32 procent lidí, nyní je to 37 procent. Stejně jako před třemi roky zhruba desetina lidí tvrdí, že na ně sleva nemá žádný vliv, a jen necelé jedno procento respondentů se slevám při nákupu záměrně vyhýbá.
Kupujeme i to, co nepotřebujeme
Jedním z hlavních zjištění průzkumu agentury Ipsos je, že ve slevách alespoň občas nakupuje prakticky každý, přesněji 97,5 procenta Čechů. Dvě třetiny zákazníků slevy využívají příležitostně a jen 2,5 procenta lidí jsou vůči nim zcela imunní. Až čtyřiaosmdesát procent nakupujících před zakoupením vybraného zboží cíleně čeká, až bude ve slevě.
Jako milovníky akčních nabídek lze podle autorů analýzy Čechy označit i proto, že celých 27 procent z nich si ve slevách koupí i to, co vůbec nepotřebuje. Průzkum také ukázal, že navzdory vysokému zájmu o akční nabídky už má až devět lidí z deseti se slevami také špatnou zkušenost. Téměř čtvrtina zákazníků dokonce velmi častou, občas se při nákupu v akci spálí více než dvě třetiny lidí.
Inspekce trestala
Nejčastěji zažili situace, kdy po nákupu zjistili, že zlevněné zboží by jinde koupili výhodněji. Stává se také, že zboží inzerované jako ve slevě v obchodě vůbec není, protože už je vyprodané. „Nápis ‚sleva‘ nebo ‚akce‘ ještě nemusí nutně znamenat, že se skutečně jedná o nejnižší cenu,“ upozorňuje marketingový ředitel Hornbachu David Kolář.
Podle něj není výjimkou, že takové zboží je dokonce dražší než v jiných obchodech, kde se na něj žádná sleva nevztahuje.
„Prodejci totiž slevu obvykle poskytují z výrobcem doporučené ceny, konečnou cenu a zisk si ale určují sami. V závislosti na hodnotě zboží proto mohou zákazníci v různých obchodech zaplatit výrazně odlišné sumy,“ dodal Kolář.
Lidé slevy neověřují
Někteří obchodníci ale místo zákazníků srovnávají ceny sami a poskytují záruku trvale nejnižších cen. Vedle Hornbachu uplatňují podobnou politiku i další velké obchody, například řetězec s elektronikou Datart.
Za porušení předpisů během výprodejů dostali loni obchodníci od České obchodní inspekce (ČOI) 1409 pokut ve výši 13,3 miliónu korun.
Nedostatky zjistili inspektoři ve 43 procentech z 4500 prodejen nabízejících zlevněné výrobky nebo služby, informoval ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný. Také podle něj jsou slevové akce celoročním lákadlem, na něž velká část spotřebitelů slyší.
„Málokdy si však ověřují, zda avizované slevy nejsou pouze fiktivní, anebo zda propagovaná ‚akční cena‘ není v sousedním obchodě zcela běžná,“ dodal Bezecný.
Nielsen: Trh už je slevami přesycen
Zástupci společnosti Nielsen na nedávné maloobchodní konferenci Retail in Detail uvedli, že český maloobchodní trh je slevovými akcemi již přesycen. Zatímco v Česku dosahuje podíl zboží prodaného za akční ceny 50 procent, v Německu je to méně než čtvrtina. Efektivita slevových akcí se navíc snižuje.
Mezi evropské země, kde se podíl prodejů za akční slevy na celkových prodejích pohybuje mezi 40 a 50 procenty, patří ještě Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Portugalsko. Například u čokolád je průměrná sleva v českých obchodech 32 %, v Německu 25 %.
„U kategorie instantní kávy ten rozdíl je ještě propastnější. V ČR ji průměrně obchodníci nabízejí se slevou 28 %. V Německu jen 16 %,“ citovala ČTK Karla Týra ze společnosti Nielsen.
Průměrný zákazník podle něj nakupuje ve třech až čtyřech obchodních řetězcích za měsíc. Pravděpodobnost, že narazí na svůj oblíbený výrobek ve slevě, je tak velmi vysoká.
Zatímco v roce 2009 se v tuzemských obchodech v různých akcích prodalo 35 % zboží, letos již polovina.