Článek
Termín „finanční derivát“ vychází z významu anglického slova „derive“(odvodit). Jedná se tedy o jakousi odvozeninu něčeho. V našem případě je to odvozenina od vybraného finančního instrumentu obchodovaného na jedné ze světových burz.
Tento finanční instrument též nazýváme podkladovým aktivem a může jím být akcie, index, komodita, měnový pár atd.
Cena derivátů je zcela závislá na ceně podkladového aktiva (akcie, index, měnový pár...). Nejznámějšími deriváty jsou vedle CFD také forwardy, futures, swapy, opce.
Pojďme se dnes blíže seznámit s deriváty typu CFD neboli Contract for difference. Česky označujeme tento druh derivátů jako Kontrakty na vyrovnání rozdílů. K čemu slouží, proč vznikly, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody jejich obchodování? Pojďme shrnout základní informace o tomto typu finančního derivátu.
Pro tento druh finančního derivátu je historicky zlomovým rok 1990. V té době vznikl ve známém londýnském obchodním domě Smith New Court první derivát CFD. Byl to finanční produkt, který nesl všechny výhody obchodování s akciemi bez potřeby jejich fyzické držby, a zároveň minimalizoval i jejich nevýhody.
Oproti akciím byl několikanásobně levnější a umožňoval zaujmout „short“ pozice bez nutnosti předchozího vypůjčení akcií. Na konci roku 1990 umožnila společnost GNI zobchodovat CFD kontrakty přímo na Londýnské burze LSE zadáváním pokynů přes internet.
V dnešní době je obchodování CFD velice populární a je nabízeno mnohými brokerskými či zprostředkovatelskými společnostmi. CFD se obchodují s cílem profitovat na cenových rozdílech mezi prodejem a nákupem.
CFD tedy patří mezi finanční deriváty, které jsou vždy navázány na daný vybraný podkladový finanční instrument, ale nepožaduje se jeho dodání.
Konkrétní druh podkladového finančního instrumentu (podkladového aktiva) si vybírá každá ze zprostředkovatelských společností (brokerů, bank, apod.) podle svých možností.
Nejčastěji to bývá měnový pár, akcie, akciové indexy (cash a futures), komodity, dluhopisy (futures), úrokové sazby (futures) apod. obchodovaný na některé světové burze. Pro CFD neexistují standardní smluvní podmínky, každý poskytovatel může používat své vlastní, nicméně podstatná část je společná. CFD tak představuje jakési smluvní ujednání mezi stranou prodávajícího a stranou kupujícího, kdy je kupující povinen zaplatit prodávajícímu kladný rozdíl ceny vzniklý mezi aktuální hodnotou podkladového instrumentu (aktiva) a jeho cenou v okamžiku uzavření tohoto ujednání.
Pokud nastane situace, kdy je tento rozdíl záporný, vzniká naopak povinnost pro prodávajícího zaplatit vzniklý rozdíl kupujícímu.
Jak je to s držením otevřených CFD po více obchodních dnů? Držení otevřených CFD je možné, ale je třeba pamatovat na fakt, že přestože CFD neexpirují, mohou být pozice ponechané přes noc zúčtovány. To znamená, že pak byly realizovány zisky a ztráty (ve prospěch, resp. na vrub účtu klienta) a inkasovaly by se případné poplatky. Pozice se poté přenese do následujícího dne. Normou je, že tento proces probíhá ve 22 hodin britského času.