Státní podpora stavebního spoření je v ohrožení

„Jedná se o jeden z mnoha návrhů, jak snížit neudržitelně vysoký schodek státního rozpočtu. Dlouhodobě jej doporučují experti, protože ve stávající podobě jde o obyčejné spoření se státní podporou bez jakékoliv vazby na využití k bydlení či stavbě,“ řekl Právu Stanjura.

Omezení nebo zrušení státní podpory u stavebního spoření může i podle Národní rozpočtové rady (NRR) vést k nápravě nerovnováhy veřejných financí.

Na druhou stranu podle Asociace českých stavebních spořitelen takový krok povede k poklesu zájmu o spoření v rámci stavebního spoření, což by následně snížilo nabídku úvěrů na bydlení, včetně žádaných investic do zateplení a zvýšení energetické efektivity. Někteří odborníci soudí, že zrušení podpory by dokonce mohlo znamenat konec tohoto finančního produktu.

„Spolu s dalšími návrhy úsporných opatření budeme diskutovat ve vládě i v rámci Národní ekonomické rady vlády, zda se jedná o efektivně vynaložené prostředky daňových poplatníků a zda má zachování státní podpory smysl,“ dodal.

Ze státního rozpočtu na podporu stát posílá ročně kolem čtyř miliard korun.

Předseda NRR Mojmír Hampl uvedl, že rada otevření debaty o vhodnosti a efektivity státního příspěvku na stavební spoření chápe a podporuje. „Jsme dlouhodobě názoru, že se jedná o nevhodný mandatorní výdaj veřejných rozpočtů,“ sdělil. Od zrušení nelze podle něj očekávat, že vyřeší současné problémy veřejných financí.

„Nicméně jednalo by se o pomyslný první koncepční krok k nápravě strukturální nerovnováhy českých veřejných financí,“ dodal. Po zrušení podpory již dříve volal i ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. „Je až nepochopitelné, že tento produkt je z peněz všech daňových poplatníků dále dotován. Jeho účelem je podpořit výstavbu domů a bytů. To všechno ale v zemi, kde rigidní proces stavebního řízení a neskutečně špatně nastavený systém územního plánování brzdí jakoukoliv bytovou či jinou výstavbu,“ soudí.

Tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý upozornil, že vklady do stavebního spoření slouží zároveň jako zdroje pro výhradně účelové úvěry na bydlení a bez státního příspěvku by lidé spořili méně, a stavební spořitelny by tak nemohly poskytovat tolik úvěrů jako nyní.

Zrušením státní podpory by se podle manažera společnosti 4fin Jana Schwarzbacha produkt jako takový prakticky pohřbilo. „Stavební spoření by bez státní podpory zdaleka nekonkurovalo ani termínovaným vkladům, na kterých lze získat při dodržení stejné vázací doby zajímavější zhodnocení,“ uvedl.

Podle dosavadních vyjádření dalších zástupců pětikoalice pro Právo ale Stanjura nemůže počítat s tím, že by uvedenými čtyřmi miliardami alespoň zčásti zalepil díru v rozpočtu.

Podle poslance KDU-ČSL Miroslava Zborovského je pro ně omezení či zrušení podpory spoření variantou „jenom za předpokladu, že bychom pro mladé rodiny měli jinou alternativu, která by jim bydlení zpřístupnila“. Zmiňuje různé varianty podpůrných programů hypoték a bydlení, včetně toho pro seniory, což by opět znamenalo náklady pro stát.

Podle předsedy Pirátů a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše je zlepšení dostupnosti bydlení jednou z jejich hlavních priorit.

„Považujeme za stěžejní, aby peníze určené na podporu stavebního spoření byly skutečně využity na podporu výstavby a rekonstrukcí bytů a domů. Samotná dotace stavebního spoření nebyla historicky ovšem příliš efektivní, většinu státní podpory dnes bohužel odčerpávají poplatky stavebních spořitelen. O případných změnách jsme proto připraveni diskutovat s koaličními partnery,“ řekl Právu Bartoš.

Záměr kritizuje také opozice. Podporu stavebního spoření od jeho vzniku v 90. letech minulého století stát již několikrát snížil. Do konce roku 2003 bylo možné na jednu smlouvu od státu získat až 4500 korun ročně, do konce roku 2010 to byly tři tisíce.