Článek
Loňské čínské investice v Česku byly slabší i ve srovnání s rokem 2015, kdy dosáhly necelých sedmi miliard. V roce 2016 stouply na 12,51 miliardy, loni pak následoval propad na 5,79 miliard. Příliv čínských investic začal před třemi lety, předtím v tuzemsku Peking prakticky neinvestoval.
„Ke konci roku 2016 činil souhrn dosavadních čínských investic 17 miliard korun,“ řekla Novinkám mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Upozornila, že data za rok 2017 jsou zatím předběžná. Suma investic tak loni narostla celkově na zhruba 23 miliard korun. Do statistiky centrální banka počítá všechny investice, včetně nákupu nemovitostí nebo podílů ve firmách.
Čína aktuálně mění investiční strategii. Věříme, že trend bude po této změně stoupající
Zatím se tak neplní vize o masivních čínských investicích, o kterých v posledních letech mluvil prezident Miloš Zeman. Ten po setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Praze před dvěma lety uvedl, že jen v roce 2016 by měly čínské investice v Česku dosáhnout 95 miliard korun a že do roku 2020 mohou vyšplhat nad 230 miliard. Při loňském Česko-čínském investičním fóru hovořil o kontraktech za desítky miliard.
Společnosti Czechinvest se podle posledních dostupných údajů za rok 2016 podařilo dojednat čínské investice za 3,1 miliardy korun, o rok dříve to bylo jen 1,15 miliardy. V porovnání s dřívějšími investicemi z Japonska, Jižní Koreje nebo Tchajwanu nejde o velkou částku.
Hrad stále věří v obrat
Nejvýrazněji v tuzemsku investovala čínská firma CEFC, která nakoupila vedle hotelů a kancelářských budov v Praze také třeba podíl ve společnosti Travel Service nebo fotbalový klub Slavia Praha.
CEFC nyní řeší potíže, šéf firmy a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován pro podezření z porušení zákona, nejčastěji se mluví o podezření z korupčních praktik firmy v Africe. Zadlužená CEFC se chystá prodávat nemovitosti doma i ve světě.
Na dotaz, zda je Hrad vývojem ohledně čínských investic zklamán a čím je to způsobeno, odpověděl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček: „ČLR aktuálně mění investiční strategii. Věříme, že trend bude po této změně stoupající.”
Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na archivním snímku z roku 2016
Při návštěvě čínského prezidenta v Česku proběhla diskuze, zda by i přes snahy o dobré ekonomické vztahy s Čínou neměli politici více připomínat problémy s dodržováním lidských práv v zemi.
Prezident Zeman volí vůči druhé největší ekonomice světa vstřícnost. Drží se pravidla, že vrcholní politici se nescházejí s tibetským dalajlamou. Kritizoval, když jej přijal bývalý ministr kultury Daniel Herman. Podle tehdejšího vyjádření Hradu dal ministr „přednost mediální slávě před zájmy České republiky a jejích občanů.“
Pozornost vzbudil i Zemanův rozhovor po čínskou televizi CCTV při jeho návštěvě země, kdy prohlásil, že se přijel naučit „jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost”.
