Článek
Spotřebitelská inflace ukazuje, o kolik za dané období stoupla cenová hladina, a o kolik tedy peníze za tu dobu ztratily na hodnotě.
Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v červenci 0,4 procenta. Ještě v červnu v zemích platících eurem rostly spotřebitelské ceny meziročně jen o 0,3 procenta.
Nejvyšší inflaci statistici naměřili v Maďarsku, kde v červenci spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 3,9 procenta. Na druhém místě se umístilo Polsko s inflací 3,7 procenta.
Ceny letí vzhůru. V Česku je nejvyšší inflace v celé Evropské unii
Bronzové umístění si připsalo Česko, kde se lidem hodnota úspor meziročně snížila o 3,6 procenta. Ještě v dubnu byla přitom inflace nejvyšší v celé EU.
To však neznamená, že by se tuzemská situace zlepšila, tehdy činila meziroční inflace „jen“ 3,3 procenta. V Polsku a Maďarsku však mezitím zdražování nabralo na rychlosti.
Euro area annual #inflation up to 0.4% in July (0.3% in June) https://t.co/vukOMCXp8I pic.twitter.com/yObUFNREVy
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) August 19, 2020
Naopak v osmi státech hladina spotřebitelských cen klesá, jinými slovy zažívají deflaci. Nejvíce ceny klesají v Řecku (−2,1 procenta), na Kypru (−2 procenta) a v Estonsku (−1,3 procenta).
Německo a Rakousko kvůli krizi snížily DPH. Česko reagovat nebude
V sousedním Německu byla v červenci stejná cenová hladina jako ve stejném měsíci loňského roku.
Tamní vláda přitom právě od července přikročila k dočasnému snížení daně z přidané hodnoty (DPH) do konce roku v rámci snahy o stimulaci poptávky v reakci na koronavirovou krizi.
Netradiční krize: obchodníci se nebojí zdražovat
Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně aktuální data o zrychlování inflace ilustrují, čím se současná krize liší od těch minulých.
„Při klasických krizích a propadu poptávky inflace klesá – prodejci se snaží podbízet zákazníkům slevami, při hrozbě nezaměstnanosti netlačí zaměstnanci na tak silné zvyšování mezd, a proto i výroba může zlevnit,“ uvedl ekonom.
Země EU schválily 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu
„V takové krizi se však nenacházíme. Krizi způsobil zákaz prodeje vydaný na určitý čas evropskými vládami. Poté, co byl zrušen, snaží se obchodníci logicky dohnat ztráty, neboť ty jim vlády většinou nekompenzovaly. A tak někteří otevřeli s vyššími cenami než před uzavřením,“ dodal Bartoň.
V tradiční krizi si podle Bartoně prodejci zvýšení cen nemohou dovolit kvůli klesající poptávce. Ale ta není dnes tak nízká, neboť je stále na kapačkách státních programů kompenzujících mzdy. Prodejci potřebují nahradit ztráty (neboť jim vlády příjmy nedotovaly) a spotřebitelé si to zatím mohou dovolit (neboť jim vlády příjmy stále ještě dotují),“ uzavřel.
