Článek
Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád uvedl, že maso nemusí být závadné, ale zpracovávalo se v závodech, kam šla i problematická zvířata. Je podle něj možné, že maso ve Varnsdorfu je už zkonzumované.
Ministr vyzval občany, aby se polskému hovězímu vyhýbali a dali přednost české produkci. ČR případně zavede mimořádná veterinární opatření, kterými by se omezil obchod, aby se polské hovězí maso do ČR nedostávalo, až po konzultaci s Evropskou komisí, uvedl Toman.
Polské i české úřady přitom dosud tvrdily, že se maso do Česka nevyváželo.
BEZ KOMENTÁŘE: Šokující záběry z polských jatek, kde poráželi nemocné krávy
Pawel Niemczuk z polské veterinární správy na tiskové konferenci ve čtvrtek prohlásil, že maso bylo vyvezeno do Rumunska, Švédska, Maďarska, Estonska, Finska, Francie, Španělska, Litvy, Portugalska a na Slovensko.
| Na baleném mase se země původu uvádí, u nebaleného je povinnost mít informace o původu v blízkosti místa nabízení masa k prodeji, například na informační tabuli. |
Téměř 300 kilogramů masa z rizikových jatek v Polsku, kde zpracovávali také maso z nemocných krav, se dostalo také do slovenských škol a restaurací. [celá zpráva]
Kam se dostalo rizikové maso z Polska
Slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná si proto v pátek předvolala polského velvyslance na Slovensku Krzysztofa Strzałka. Velvyslanec odevzdal Matečné dopis polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského.
Konzumace takového hovězího může lidem způsobit vážné zdravotní problémy. Jde o otravy z jídla se závažným průběhem, zánět mozkových blan, zánět kostí a kloubů nebo o těžkou formu sepse.
| Problémy s polskými potravinami |
|---|
| Sérii zpráv o problematické kvalitě polských potravin zahájila v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí. |
| V roce 2013 se na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí. Problémy byly v ČR i s polským kakaem, které ve skutečnosti obsahovalo pouze 80 procent kakaa a zbytek tvořila dřevitá hmota z drcených kakaových slupek. |
| V minulosti také veterináři opakovaně našli salmonely v kuřecím, v krůtím i vepřovém mase dovezeném z Polska. Asi největší případ z posledních se týkal vajec - v říjnu 2016 zakázala Státní veterinární správa (SVS) na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF prodej 3,5 milionu polských vajec, které mohly obsahovat bakterie salmonelózy. |
| V únoru 2017 vyvolala pozornost zpráva SVS o tom, že v Jablonci nad Nisou prodala jedna z firem zhruba 1,9 tuny kuřecího masa, které obsahovalo i bakterie salmonelózy. Celkem do Česka přišlo z Polska 3,6 tuny závadného masa, část veterináři stáhli, část šla do odpadu při úpravě. O měsíc později SZPI varovala spotřebitele, aby nejedli půlkilogramový mix polského mletého masa, který také obsahoval bakterie salmonely. SZPI vložila informaci do RASFF. |
| Během roku 2017 i loni se několikrát objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny, ve kterých zjistila SZPI nadlimitní množství pesticidů. |
| V srpnu 2017 vypukl skandál s jedem ve vejcích. Na trhu v několika zemích Evropy včetně ČR a Slovenska se objevily miliony vajec a výrobků z nich obsahujících fipronil. V Česku pocházela podle veterinářů vejce s jedem z různých chovů z Polska. Také na Slovensko byla dodána z Polska vejce kontaminována fipronilem. |
