Článek
Výzva, k níž se vedle Amnesty International připojily například Ekumenická akademie nebo Nesehnutí, reaguje na zjištění Novinek, že Česko již na jaře zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka.
„Vyzýváme touto cestou k okamžitému zastavení vývozu zbraní a vojenského materiálu z České republiky do Turecka a k iniciování přijetí těchto opatření na úrovni celé EU,“ shrnula Amnesty International základní sdělení dopisu.
„Pro údajné pominutí rizika střetu s kurdskými silami na severu Sýrie byla tato restrikce na jaře 2020 zrušena. Informace o sejmutí embarga vešla ve známost v půlce října, tedy v době, kdy stále trvá vojenská přítomnost Turecka v severní Sýrii a v samotném Turecku nadále narůstají represe proti politickým odpůrcům prezidenta Erdogana,“ připomínají organizace.
Především však autoři dopisu podtrhují, že se tak děje v době opětovného rozhoření bojů v oblasti Náhorního Karabachu, kde Turecko vystupuje jako hlavní spojenec Ázerbájdžánu proti silám Arménie.
Zároveň připomínají ministrova slova, že je „nepřípustné, aby dál bezdůvodně umírali nevinní lidé“.
🇨🇿🇦🇿 Telefonoval jsem dnes s ministrem zahraničí #Azerbaijan @bayramov_jeyhun. Situace na Náhorním Karabachu nás nepřestává znepokojovat. Bojuje se navzdory příměří. Je nepřípustné, aby dál bezdůvodně umírali nevinní lidé. Všechny zúčastněné strany musí jednat a dodržovat dohody.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 15, 2020
Podle Amnesty International Ázerbájdžán při ostřelování měst v Náhorním Karabachu používá i zakázané kazetové bomby, které výrazně zvyšují počty civilních obětí. Například Kanada v reakci na tuto skutečnost okamžitě pozastavila povolení na vývoz vojenského materiálu do Turecka.
Podle nevládních organizací nicméně nejde jen o dodávky českých zbraní a dalšího vojenského materiálu Turecku. „Ázerbájdžán v bojích disponuje raketomety a houfnicemi české provenience, které byly do země vyvezeny za nejasných okolností,“ upozorňují organizace s tím, že podle nich od ministerstva zahraničí v této věci nezaznělo uspokojivé vysvětlení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v roce 1992 v reakci na konflikt v Náhorním Karabachu schválila embargo na dodávky zbraní a vojenského materiálu „silám, které se účastní bojů v oblasti Náhorního Karabachu” – Ázerbájdžánu a Arménii.
Autoři dopisu na základě toho tvrdí, že jak do Turecka, tak do Ázerbájdžánu je vojenský materiál vyvážen v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

Český vývoz vojenského materiálu
Evropská unie (EU) loni na podzim schválila omezení dovozu zbraní do Turecka v reakci na tehdejší intervenci Turecka v severní Sýrii. V souladu s tím tehdy uvalilo embargo na dovoz zbraní do Turecka i Česko.
„Hlavním důvodem bylo, že jsme chtěli chránit kurdské obyvatelstvo v Sýrii,” sdělila Novinkám minulý týden Zuzana Štíchová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.
Podle aktuální mapy sankcí EU už Brusel dovoz zbraní do Turecka v tuto chvíli neomezuje. „Poté, co se ukázalo, že ke střetům tureckých a kurdských sil nedochází, byly letos na jaře uvedené restrikce zrušeny,” dodala Štíchová.
V letech 2014 až 2019 z Česka do Turecka podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu putovaly zbraně a vojenský materiál v hodnotě zhruba 38,62 milionu eur (přes jednu miliardu korun). Více než polovina tohoto materiálu (17,52 miliardy eur) přitom do Turecka zamířila v roce 2019 před uvalením podzimního embarga.
Do Ázerbájdžánu české firmy ve stejném období vyvezly zbraně a materiál za 7,24 milionu eur (196,5 milionu korun).
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované. |
---|
Boj se od té doby několikrát znovu rozhořel. Naposledy boje znovu vypukly na podzim 2020. Podle expertů Amnesty International Ázerbájdžán při ostřelování měst v Náhorním Karabachu použil zakázané kazetové bomby. |
Kazetové bomby se skládají z kazety (kontejneru), který obsahuje menší druh munice, například drobné časované bombičky nebo miny. Ty jsou často načasovány tak, aby se aktivovaly až po delší době po bombardování a zranily tak velké množství lidí. |
Odhaduje se, že pět až 20 procent kazetových bomb neexploduje a stává se hrozbou pro civilní obyvatelstvo, uvádí Amnesty International. |