Článek
Výzva, k níž se vedle Amnesty International připojily například Ekumenická akademie nebo Nesehnutí, reaguje na zjištění Novinek, že Česko již na jaře zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka.
Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, které podporuje Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu
„Vyzýváme touto cestou k okamžitému zastavení vývozu zbraní a vojenského materiálu z České republiky do Turecka a k iniciování přijetí těchto opatření na úrovni celé EU,“ shrnula Amnesty International základní sdělení dopisu.
„Pro údajné pominutí rizika střetu s kurdskými silami na severu Sýrie byla tato restrikce na jaře 2020 zrušena. Informace o sejmutí embarga vešla ve známost v půlce října, tedy v době, kdy stále trvá vojenská přítomnost Turecka v severní Sýrii a v samotném Turecku nadále narůstají represe proti politickým odpůrcům prezidenta Erdogana,“ připomínají organizace.
Především však autoři dopisu podtrhují, že se tak děje v době opětovného rozhoření bojů v oblasti Náhorního Karabachu, kde Turecko vystupuje jako hlavní spojenec Ázerbájdžánu proti silám Arménie.
Zároveň připomínají ministrova slova, že je „nepřípustné, aby dál bezdůvodně umírali nevinní lidé“.
🇨🇿🇦🇿 Telefonoval jsem dnes s ministrem zahraničí #Azerbaijan @bayramov_jeyhun. Situace na Náhorním Karabachu nás nepřestává znepokojovat. Bojuje se navzdory příměří. Je nepřípustné, aby dál bezdůvodně umírali nevinní lidé. Všechny zúčastněné strany musí jednat a dodržovat dohody.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 15, 2020
Podle Amnesty International Ázerbájdžán při ostřelování měst v Náhorním Karabachu používá i zakázané kazetové bomby, které výrazně zvyšují počty civilních obětí. Například Kanada v reakci na tuto skutečnost okamžitě pozastavila povolení na vývoz vojenského materiálu do Turecka.
Podle nevládních organizací nicméně nejde jen o dodávky českých zbraní a dalšího vojenského materiálu Turecku. „Ázerbájdžán v bojích disponuje raketomety a houfnicemi české provenience, které byly do země vyvezeny za nejasných okolností,“ upozorňují organizace s tím, že podle nich od ministerstva zahraničí v této věci nezaznělo uspokojivé vysvětlení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v roce 1992 v reakci na konflikt v Náhorním Karabachu schválila embargo na dodávky zbraní a vojenského materiálu „silám, které se účastní bojů v oblasti Náhorního Karabachu” – Ázerbájdžánu a Arménii.
Autoři dopisu na základě toho tvrdí, že jak do Turecka, tak do Ázerbájdžánu je vojenský materiál vyvážen v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Evropská unie (EU) loni na podzim schválila omezení dovozu zbraní do Turecka v reakci na tehdejší intervenci Turecka v severní Sýrii. V souladu s tím tehdy uvalilo embargo na dovoz zbraní do Turecka i Česko.
„Hlavním důvodem bylo, že jsme chtěli chránit kurdské obyvatelstvo v Sýrii,” sdělila Novinkám minulý týden Zuzana Štíchová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.
Na Náhorní Karabach dopadají zakázané kazetové bomby
Podle aktuální mapy sankcí EU už Brusel dovoz zbraní do Turecka v tuto chvíli neomezuje. „Poté, co se ukázalo, že ke střetům tureckých a kurdských sil nedochází, byly letos na jaře uvedené restrikce zrušeny,” dodala Štíchová.
V letech 2014 až 2019 z Česka do Turecka podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu putovaly zbraně a vojenský materiál v hodnotě zhruba 38,62 milionu eur (přes jednu miliardu korun). Více než polovina tohoto materiálu (17,52 miliardy eur) přitom do Turecka zamířila v roce 2019 před uvalením podzimního embarga.
Do Ázerbájdžánu české firmy ve stejném období vyvezly zbraně a materiál za 7,24 milionu eur (196,5 milionu korun).
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované. |
---|
Boj se od té doby několikrát znovu rozhořel. Naposledy boje znovu vypukly na podzim 2020. Podle expertů Amnesty International Ázerbájdžán při ostřelování měst v Náhorním Karabachu použil zakázané kazetové bomby. |
Kazetové bomby se skládají z kazety (kontejneru), který obsahuje menší druh munice, například drobné časované bombičky nebo miny. Ty jsou často načasovány tak, aby se aktivovaly až po delší době po bombardování a zranily tak velké množství lidí. |
Odhaduje se, že pět až 20 procent kazetových bomb neexploduje a stává se hrozbou pro civilní obyvatelstvo, uvádí Amnesty International. |