Zastavme smrtící spirálu slev, vyzývají čeští výrobci a obchodníci

„Objem a intenzita těchto slevových akcí již dávno překročily rozumné hranice a obchodní segment se v Česku dostal do slevové spirály. My jako důležitá česká potravinářská firma na tento nebezpečný trend upozorňujeme a varujeme před jeho velkými nevýhodami. Konjunktura je správná doba k tomu, aby se ty slevy eliminovaly,” řekl Novinkám ředitel společnosti Hamé Martin Štrupl.

V Česku se prodá 40 až 50 procent rychloobrátkového zboží ve slevových akcích, zatímco v sousedním Německu je to zhruba čtvrtina.

Také podle ředitele drogerií Rossmann Vladimíra Mikela je potřeba se z této „šílené” spirály slev dostat.

„Určitě teď je vhodná doba, dokud se ekonomice daří, ekonomické prostředí k tomu vytváří více prostoru než v době recese,” citovala Mikela agentura ČTK.

„Nejsem si úplně jist, zda panuje korelace mezi ekonomickým růstem a omezením promočních nabídek. Obchodníci a dodavatelé sami se dostali do aktuálního stavu a sami z něho musí nalézt cestu ven,” řekl Novinkám Jan Penkala, šéf konzultační firmy Acomware, která se specializuje na maloobchod a e-commerce.

„Ekonomické prostředí může sice vytvářet lepší prostředí pro tuto cestu, ale pořád si myslím, že spousta zákazníků bude chtít stále ‚value for money‘ (volně přeloženo dobré zboží za dobrou cenu, pozn. red.), případně si připlácet za kvalitnější věci, ne jen ‚zbytečně‘ platit více za stejnou položku, než jsou dnes zvyklí,” dodal.

Penkala zároveň připomněl studii z loňského Retail Summitu, podle které v delším pohledu promoce snižovala prodej sortimentu před i po akci a snižovala i prodej jiných produktů v kategorii. Výzvy k omezení slev zazněly i loni, naplnit se je ale nepodařilo.

„Počet slev v hlavních kategoriích, jako jsou například mléčné výrobky a maso, je meziročně méně. Celkový počet akcí prezentovaných v letácích od roku 2014 neustále roste,” řekl Novinkám Petr Miklík z portálu Kupi.cz.

Například u letáku jednoho z velkých hypermarketů došlo od začátku roku 2014 k zvýšení počtu publikovaných akcí na více než dvojnásobek. Aktuálně je v letáku téměř 300 akcí. Řetězce mají týmy lidí, které sledují slevové akce u konkurence a vymýšlejí vlastní.

Z nedávného srovnání Eurostatu vyplynulo, že v Česku jsou potraviny ve srovnání s EU relativně levné. [celá zpráva]

Na druhou stranu zkušenosti lidí, kteří jezdí na nákupy do Německa, ukazují, že potraviny i drogerii tam lze koupit po přepočtu z eur za podobné ceny nebo i levněji. Němci přitom berou zhruba třikrát větší platy. Podle studií navíc mají potraviny v Německu kvalitnější složení, třeba o sedm procent více masa u stejné značky filé.

Velká část zákazníků v Česku proto radši dá přednost výrobku průměrné kvality za akční cenu.

„Chápu, že pro zákazníky se zdá být tento stav krátkodobě výhodný. Ale dlouhodobě je to neúnosné. Nelze dlouhodobě prodávat zboží na hranici rentability. Poškozuje to výrobce, kteří se tak nemohou rozvíjet, a poškozuje to i samotné prodejce a ve svém důsledku i spotřebitele,” argumentoval šéf Hamé Štrupl.

Jeho firma si prý dokáže pomoci díky exportu, ale v Česku jsou desítky dalších potravinářských výrobců, které může tato slevová strategie obchodníků silně poškodit. To vše může mít negativní vliv na kondici českého potravinářství, prvovýrobu, a tedy i zaměstnanost, i na samotné spotřebitele.

Štrupl přiznává současně, že na obchodníky může výrobce i velký dodavatel pouze apelovat. „Legislativa nám neumožňuje ovlivňovat koncové ceny pro zákazníky, včetně strategie slevových akcí. To je plně v kompetenci prodejců,” uzavřel.

Hamé v roce 2015 vykázala tržby 6,01 miliardy korun a zisk 600 miliónů korun.

Většina velkých obchodních řetězců v Česku ročně vydělá miliardy korun. Například Kaufland ve finančním roce 2014/2015 dosáhl zisku 2,1 miliardy korun při tržbách přes 55 miliard. Tesco ve dvouletém období vydělalo 3,3 miliardy korun.

Do ztráty přes miliardu korun se ale propadl provozovatel supermarketů Albert, firma Ahold. Hospodaření zhoršila koupě prodělečných prodejen Interspar. [celá zpráva]