Zaměstnanci si polepší o tisíce. Daň z příjmu se má snížit

„Zrušíme superhrubou mzdu, to určitě všichni uvidíte na výplatách. Myslím, že je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré se vrátit na těch 15 procent, co slibovala ODS a potom nesplnila. Bylo by to významné pro lidi, viděli by, že nemají důvod se bát budoucnosti,“ řekl ve videu zveřejněném na Facebooku v čase 11:57.

V současné době se odvádí daň 15 procent z hrubé mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Efektivní zdanění je tak zhruba 20,1 procenta.

V programovém prohlášení kabinet mluvil o sazbě 19 procent z hrubé mzdy, v takovém případě by si většina lidí přilepšila jen o pár stokorun. Že by mohl být stát štědřejší, naznačil předseda vlády již v červencovém rozhovoru pro Právo. Navržené snížení je už významné, víc než čtvrtinové.

Podle prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pro ČT tento návrh „dává logiku“, upozornila ale také, že by mělo významný dopad na příjmy rozpočtu. Ten odhadla  až na 90 miliard korun.

Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura návrh podpořil. „Pět let odmítal Andrej Babiš náš návrh na razantní snížení daní pro zaměstnance. Jak je jeho zvykem, nápad ukradl a dnes ho prezentoval jako svůj. Nevadí, důležitý je výsledek, tak snad si to zase nerozmyslí,“ uvedl.

K návrhu ODS, aby se zdaňovala jen hrubá mzda, zaujala před dvěma lety Babišova vláda negativní stanovisko. Tehdy premiér argumentoval právě značnými dopady na rozpočet, tehdy vyčíslenými na 75 miliard korun. I tak má návrh vekou šanci ve Sněmovně projít.

„Pomáhá se pouze živnostníkům, já bych ráda, aby vláda pomáhala také zaměstnancům. Máme dohodu, že během pár týdnů paní ministryně (Schillerová) navrhne zrušení superhrubé mzdy,“ řekla ČT ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Proti se zatím výrazněji ozvala pouze KSČM, určité obavy z přílišného zadlužení má i STAN. Piráti si počkají na konkrétní návrh. Upozorňují, že vláda o rušení superhrubé mzdy mluvila víckrát a vždy couvla.

„Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. V náročné době, kterou česká ekonomika prochází, jí dodá žádoucí vzpruhu,“ řekl Právu ekonom Czech Fundu Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády. „Bohužel, jak už bývá u podobných návrhů zvykem, není jasné, kde na to vláda vlastně vezme. Pokud totiž nepředloží adekvátní úsporná opatření, kterými se snížení daně bude financovat, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí,“ komentoval to s tím, že vzniklý dluh bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy.

„Snižování daní v recesi je učebnicovým a správným krokem. Stát u nás za práci nejvíce trestá právě zaměstnance, a je tak v naprostém pořádku, že chce ulevit hlavně jim. Návrh každému zaměstnanci v průměru přilepší o 21 tisíc korun ročně, což je významná suma, která se ve spotřebě projeví,“ souhlasí i ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal.

„Stát z těchto utracených peněz dostane zpět DPH a další daně, takže dopad na rozpočet nemusí být tak velký, jak uvádí ministryně financí,“ dodal. Podle něj by stát mohl snížit zdanění jinou formou než zrovna skrze zrušení superhrubé mzdy. Ta má svou největší výhodu v tom, že zaměstnancům přehledně ukazuje, co vše stojí zaměstnavatele a kolik si na cestě k jejich peněžence vezme stát. „Stejného výsledku by dosáhli, kdyby snížili daň z příjmu fyzických osob o necelé čtyři procentní body,“ doplnil Stroukal.

Koalice chce návrh předložit tak, aby mohl začít platit už od začátku příštího roku. Superhrubou mzdu zavedla v rámci daňové reformy v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS).