Zálohy za PET lahve v Evropě vybírá deset zemí

Na Slovensku se má zálohovat od roku 2022. Podle Jana Freidingera z Greenpeace navíc zavedení systému zvažují i Velká Británie, Francie, Lotyšsko, Rumunsko, Kypr nebo Srbsko.

„Zkušenosti z ciziny ukazují, že zatím neexistuje lepší systém než zálohování, který by byl schopný splnit cíle, které jsme si dali,“ řekl Novinkám.

Cílem, na který Freidinger poukazuje, je zajistit do roku 2029 zpětný odběr 90 procent jednorázových plastových lahví. K tomuto cíli nás zavazuje evropská směrnice, kterou členské státy Unie schválily v květnu. Podle směrnice navíc už do roku 2025 členské státy musí zajistit 77procentní návratnost plastových lahví.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v Česku se už nyní díky současnému systému třídění do plastových kontejnerů zpětně odebere zhruba 80 procent PET lahví. Čísla ale zpochybňují jiné studie, podle Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) lidé vytřídí jen 6,6 z každých deseti PET lahví a k recyklaci se jako kvalitní surovina dostane jen 54 procent.

„Tím, že zpětně vysbíráme 90 procent lahví, se zajistí dostatek kvalitní suroviny pro jejich opětovné využití a zároveň budeme efektivně řešit problém takzvaného litteringu, tedy pohozených PET lahví v přírodě,“ dodal Freidinger.

„Chce to absolutní většina spotřebitelů (zhruba 85 procent),“ doplnila ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. „Je to systém, který je transparentní a materiály mohou patřit výrobcům, kteří se dále ve spolupráci se zpracovateli starají o recyklaci a znovu je materiál v místě používán pro výrobu nových lahví,“ dodala. Nyní podle ní plasty neefektivně putují po celé Evropě.

Systém zálohování je i podle Bruselu „jednou z cest“, jak uvedené cíle splnit. Neexistuje ale žádná směrnice či nařízení, které by členské státy zavazovalo k zavedení takových záloh.

„Pět nejúspěšnějších členských zemí se systémem zálohovaných PET lahví – Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Estonsko – dosáhlo už v roce 2014 průměrné návratnosti 94 procent,“ sdělil Novinkám mluvčí Evropské komise.

Záloha musí být podle odborníků přiměřená, aby lidi motivovala plastové lahve vracet.

Například v Chorvatsku se platí záloha 0,50 chorvatských kun (1,75 koruny). Ve Finsku mají třeba tři sazby záloh na PET lahve podle velikosti, 10 eurocentů (2,60 Kč) pro lahve do půl litru, 20 centů do litru a 40 centů (10,30 Kč), pokud mají objem větší než litr.

Jinde hledají i další způsoby motivace k vracení lahví. V italské metropoli Římě tak například mají v metru automaty, do kterých lidé vhodí PET lahve a dostanou jízdenku.

Podle ministerstva životního prostředí aktuálně není v Česku zálohování PET lahví na pořadu dne. „Nebylo by teď rozumné a odpovědné vrhnout se na zavedení zálohovacího systému tak, jak byl navržen,“ nechal se v červnu slyšet náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. [celá zpráva]