Výrobci aut se bouří proti zpřísnění emisí

Pokles emisí do roku 2025 o 20 procent oproti stropu stanovenému pro roku 2021 a o 40 procent do roku 2030 považují za nereálný i někteří europoslanci.

„Pokoušíme se nařídit něco, co není fyzicky možné. Poško­díme automobilky, které jen v ČR tvoří na 400 tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme,“ uvedl europoslanec a místopředseda ODS Evžen Tošenovský.

„Čisté ovzduší a nízkoemisní motory jsou důležitá témata, proto se automobilky – na samé hranici technických možností – přizpůsobily stávajícím normám a cílovému roku 2021, včetně budování nových výrobních kapacit. Určovat nyní zcela nová pravidla vůbec nedává smysl, vývojové cykly osobních automobilů se pohybují kolem jedenácti let,“ doplnil.

Zásadně mu vadí, že nové nařízení pod hrozbou sankcí nařizuje masivní prodej elektromobilů, přičemž zcela vylučuje jakékoli alternativní technologie. Navíc podle něho není pravda, že elektromobily jsou zcela bezemisní.

„Jejich masivní nástup na trh bude znamenat nové požadavky na výrobu elektřiny. Na většině míst v EU zcela chybí odpovídající infrastruktura, není dořešeno rychlé dobíjení ani technická stránka baterií a jejich dojezdové vzdálenosti. To vše bude stát obrovské náklady,“ dodal.

Česká republika podle eu­ro­poslance Pavla Poce (ČSSD) navrhuje snížení emisí do roku 2030 o 35 procent. Na 9. října je v Lucemburku plánována schůzka ministrů životního prostředí, kde se bude o společném postoji jednat. Portál Euractiv uvedl, že rakouské předsednictví EU plánuje navrhnout limit 35 procent, což se s českým názorem shoduje.

„Nejhorší na zpřísnění emisních limitů je to, že jsou stanovovány arbitrárně bez hluboké a technicky podložené diskuse s odvětvím, které patří mezi ekonomické pilíře hlavních evropských ekonomik,“ řekl automobilový expert z poradenské firmy EY Petr Knap.

Sdružení automobilového průmyslu (SAP) soudí, že návrh europarlamentu Česko poškodí. „Automobilový průmysl intenzivně investuje do snižování emisí CO2 z dopravy. Ve světle přechodu k čisté mobilitě, potažmo pak k elektromobilitě, je však důležité zohlednit, že jde o zásadní systémovou změnu, často při­rovnávanou k přechodu od koňmi tažených povozů k prvním automobilům. Fakticky ale mnohem složitější, neboť tehdejší uživatelé neměli alternativu, zatímco v současné době je provoz vozidel na spalovací motor levnější a bez komplikací,“ řekl Právu mluvčí sdružení Miroslav Konvalina.

Podle jeho názoru je rozhodující, aby k nástupu čisté mobility docházelo postupně, nikoliv skokově. Pokud bude výsledné nařízení příliš ambiciózní, výsledkem bude překotný přechod na elektromobilitu, což bude mít podle Konvaliny negativní dopad na zaměstnanost v oboru.

„Dopady se budou týkat finálních výrobců, ale větší tíhu ponesou dodavatelé a menší firmy výrobního řetězce. Dopady budou rovněž u pracovníků v servisech a v návazných odvětvích,“ uvedl.

Podle Konvaliny hrozí rovněž výpadky daně z příjmů a odvodů firem z automobilového průmyslu do státního rozpočtu a dalších souvisejících ekonomických přínosů v řádech jednotek až desítek miliard korun ročně. „Výroba elektrických vozidel je méně komplexní než vozidel se spa­lo­vacími motory. ČR je tradičně silná v technologiích spalovacích motorů a převodovek, které zdaleka neřekly poslední slovo,“ uvedl.

Hrozí také přesun výroby z České republiky. „Prvotní velké investice do nových technologií a postupů jsou a budou činěny v první řadě mimo ČR,“ upozornil mluvčí SAP.

Varoval také před méně dostupnou mobilitou pro obyvatele, protože pořizovací cena elektrických vozidel podle něj bude minimálně příštích 10 let vyšší než cena vozů se spalovacím motorem.

„Vysoké emisní požadavky přitom budou tlačit na omezování výroby menších a dostupných vozidel, u kterých cílový zákazník není ochoten či schopen zaplatit dodatečné technologie pro snižování emisí, a taková vozidla jsou českými spotřebiteli hojně poptávána,“ uzavřel Konvalina.

V pátek premiéři zemí V4 (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) spolu se svým bulharským kolegou poslali rakouskému předsednictví dopis, že v otázce zpřísnění emisi podporují návrh Evropské komise - tedy snížení jen o 30, nikoli 40 procent, jak chtějí europoslanci. O věci mají v úterý jednat ministři životního prostředí v Lucemburku.