Článek
Podle temného výhledu Světové banky mohou přetrvávající vysoké ceny komodit přetrvávající do konce roku 2024 vést k tzv. stagflaci, tedy k nebezpečné kombinaci vysoké inflace spojené s mizivým ekonomickým růstem.
Tento rok banka předpokládá růst cen energií ve výši 50 procent, přičemž cena severomořské ropy Brent bude okolo sta dolarů za barel, což je nejvíce od roku 2013. Oproti roku 2021 stoupla o 40 procent. V roce 2023 by měly ceny ropy Brent klesnout na 92 dolarů za barel, to je však pořád více než pětiletý průměr ve výši 60 dolarů.
Cena plynu bude podle Světové banky letos dvojnásobná ve srovnání s rokem 2021, cena uhlí bude vyšší o 80 procent.
Cena pšenice letos stoupne o více než 40 procent, což bude mít tvrdý dopad na rozvojové země, které jsou závislé na exportu zrna z Ukrajiny a Ruska.
Zemědělský producent na Ukrajině Krogman: Rusko způsobí hlad čtvrt miliardě lidí. A ti se dají do pohybu
Komoditní šok hrozí stagflací
„Celkově to způsobí největší komoditní šok, jaký jsme prožili od sedmdesátých let. Stejně jako tehdy se šok zhoršuje prudkým omezením obchodu s potravinami, palivy a hnojivy,“ řekl viceprezident Světové banky Indermit Gill. „Tento vývoj začal vyvolávat přízrak stagflace. Politici by měli využít každou příležitost ke zvýšení ekonomického růstu doma a vyhnout se akcím, které poškodí globální ekonomiku,“ doporučil pro boj s hrozící stagflací.
V ekonomickém výhledu Světové banky ohledně vývoje komodit se uvádí, že už v posledních dvou letech rostly ceny energií nejvíce od roku 1973, kdy propukla ropná krize. Ceny umělých hnojiv stouply nejvíce od roku 2008. I když podle banky ceny energií a dalších komodit klesnou ze současných maxim, očekává se, že budou stále nad dosavadním průměrem. Nadprůměrné budou až do konce roku 2024, se započtením předchozích dvou let tedy dohromady pět let.