Článek
Pokles veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je podle Pavla v posledních letech způsoben zejména silným ekonomickým růstem, a nikoliv významnějšími strukturálními reformami veřejných financí. Přitom zachování vysokého růstu HDP nemusí být podle něj do budoucna samozřejmé.
Eurostat v pátek informoval, že veřejný dluh Česka vyjádřený poměrem k HDP stoupl v prvním čtvrtletí o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. To je páté nejrychlejší tempo růstu zadlužení v celé EU, upozornil Pavel.
Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. „Pokles vládního dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Poukázal také na skutečnost, že meziročně vládní dluh v poměru k HDP v prvním čtvrtletí klesl. Loni v prvním čtvrtletí byl dluh 39,9 procenta HDP.
V pátek resort publikoval i čísla o absolutním vývoji státního dluhu. Ten v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 biliónu Kč. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek s cílem peníze investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo.
Vývoj státního dluhu ČR
Dluh Česka je pátý nejnižší
Z údajů Eurostatu zároveň vyplývá, že v poměru k HDP je dluh Česka v EU pátý nejnižší. Lépe jsou na tom Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Rumunsko. Lotyšsko vykázalo stejnou výši jako Česko. Naopak nejvyšší dluh vykázalo v prvním čtvrtletí Řecko (180,4 procenta HDP, Itálie (133,4 procenta HDP) a Portugalsko (126,4 procenta HDP). Průměr eurozóny, tedy zemí platících eurem, je 86,8 procenta a celé EU 81,5 procenta.
V absolutním vyjádření stoupl v prvním čtvrtletí vládní dluh podle údajů Českého statistického úřadu o 83,8 miliardy korun na 1,833 biliónu korun.
Úkolem Národní rozpočtové rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V jejím čele je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vládní dluh tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven.