Článek
„Ekonomicky a v oblasti energií vede Vladimir Putin válku proti západnímu světu, a ta má přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a státní rozpočet. To jsou dopady, se kterými námi původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ obhajoval na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS) navýšení schodku o 50 miliard.
„Navržený schodek 330 miliard mi nedělá žádnou radost,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Výsledek nicméně označil za kompromis, který podle něj vyvažuje pomoc občanům a firmám zasaženým vysokými cenami energie, udržení investiční aktivity státu a rozpočtovou odpovědnost.
Mnohé výdaje, s nimiž původní návrh rozpočtu nepočítal, způsobila vojenská agrese Ruska na Ukrajině a dopady na ekonomiku, zdůvodnil dále Stanjura.
Podle něj půjde 16,8 miliardy korun na podporu proti vysokým cenám energií a dalších zhruba 50 miliard na stejnou věc se ukrojí až z rozpočtu na příští rok.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard
Dalších deset miliard například „spolknou“ humanitární dávky a příspěvky pro domácnosti, 8,5 miliardy pak stál nákup plynu do státních hmotných rezerv, 7,8 miliardy půjde na druhou mimořádnou valorizaci penzí.
Zhruba o pět miliard pak státní rozpočet přišel kvůli zrušení silniční daně a snížení spotřební daně na benzin a naftu.
Nové výdaje přesáhly 115 miliard
Dohromady výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává MF o 65,1 miliardy korun vyšší.
Celkem příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun.
Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Jelikož má vláda v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, tak se dá předpokládat, že rozpočet projde.
Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o dalších 50 miliard korun. Ke konci června činil deficit rozpočtu 183 miliard Kč.