Článek
„Odcházející vláda byla velice pracovitá. Plnění vládních priorit jí však zkomplikovala pandemie koronaviru, a tak řada palčivých problémů zůstala nevyřešena. Jako jeden příklad za všechny mohu uvést důchodovou reformu,“ řekla Právu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Důchodci ani státní zaměstnanci si na Babišovu vládu nemohou příliš stěžovat. Průměrný starobní důchod se od června 2018 do června letošního roku zvýšil o více než 3000 korun na 15 385 Kč.
Schodek státního rozpočtu překročil 400 miliard korun
Průměrná mzda i díky přidávání ve veřejné správě dosáhla v letošním 3. čtvrtletí 37 499 Kč, na začátku roku 2018 byla o více než 7000 Kč nižší. Setrvale se přidávalo učitelům, vláda splnila svůj závazek zvýšit jim platy o polovinu. Průměrná mzda kantorů stoupla z 30 tisíc Kč v roce 2017 na zhruba 45 tisíc.
S dalším plošným zvýšením platů státních zaměstnanců včetně policistů, hasičů či úředníků od ledna o 1400 Kč, jak to Babišův kabinet schválil na podzim, má nová vláda problém. Platit však má rozhodnutí Babišovy vlády znovu přidat učitelům o 3,5 procenta.
Minimální mzda, kterou pravicové vlády v letech 2007 až 2013 vůbec nezvedaly, se od roku 2018 zvýšila o 3000 Kč na 15 200 Kč, přičemž na Nový rok má jít o další tisícovku nahoru. Až do roku 2015 dosahoval nejnižší možný výdělek pouhých 8500 Kč měsíčně.
| Jak se vyvíjela ekonomika |
|---|
| Hospodářský růst |
| Při nástupu vlády v červnu 2018 ekonomika meziročně rostla o 2,3 a na konci roku o 3 procenta. V roce 2019 to bylo o 2,5 procenta, loni za pandemie se propadla o 5,6 procenta. V letošním 3. čtvrtletí meziročně rostla o 3,1 procenta. |
| Nezaměstnanost |
| Nezaměstnaných bylo při nástupu vlády 229 632, míra nezaměstnanosti činila 2,9 procenta. Nyní, koncem listopadu, nemělo oficiálně zaměstnání 3,3 procenta lidí, Úřad práce jich evidoval 245 549. |
| Státní dluh |
| Státní dluh mezi červnem 2018 a letošním zářím vzrostl z 1,71 na 2,33 bilionu Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se zvýšil ze 33,1 na 39,1 procenta. Do konce roku má poměr vzrůst na 44,3 procenta HDP. |
| Schodky rozpočtu |
| V roce 2018 stát hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun, v roce 2019 naopak se schodkem 28,5 miliardy. Loni už deficit činil 367,4 miliardy, pro letošek byl plánován na 500 miliard, na konci listopadu dosahoval 401,5 miliardy Kč. |
| Inflace |
| Meziroční inflace ještě v červnu 2018 činila 2,6 procenta, v listopadu už byla šestiprocentní. |
| Dálnice |
| V roce 2018 se postavily čtyři kilometry, o rok později přes 34 kilometrů, loni 21 kilometrů. Letos se jich otevřelo 46,5 kilometru. Navíc byla po téměř devíti letech dokončena modernizace D1 na celkem 160 kilometrech. |
Ani Babiš ale neprosadil vše. Elektronickou evidenci tržeb (EET) se nepodařilo ani zavést v plné šíři, než byla kvůli pandemii pozastavena a tím i pohřbena, neboť nová vláda ji plánuje zrušit. Nový stavební zákon se sice podařilo prosadit, ale nová vláda ho z velké části změní.
Babiš ještě v roli ministra financí předchozí Sobotkovy vlády a poté šéfka státní kasy v jeho kabinetu Alena Schillerová dokázali poprvé po 21 letech vést v období 2016 a 2018 hospodaření státu v přebytku.
Dluh Čechů přesáhl dva biliony korun, uvedla ČNB
V předcovidovém roce 2019 skončil rozpočet z dnešního pohledu v zanedbatelném deficitu 28,5 miliardy Kč. Pak udeřila pandemie a schodek nabobtnal. Loni se ocitl v minusu 367 miliard a letos to bude ještě víc, přes 400 miliard.
Stát se kvůli rostoucím výdajům stále víc zadlužuje. „Z hlediska přírůstku státního dluhu v procentech HDP mezi roky 2019 a 2022 bude ČR jednou z nejhorších zemí střední a východní Evropy,“ řekl ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zkritizoval mimo jiné zrušení superhrubé mzdy, resp. snížení daně z příjmů z efektivních 20,1 na 15 procent, což od letošního ledna způsobilo výpadek v rozpočtu v odhadované výši až 90 miliard. Nutno podotknout, že toto nebylo dílem Babišovy koalice. ČSSD byla proti a ANO snížení prosadilo společně s ODS.
Jen dílčí úpravy penzí
I ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská by vládní působení rozdělila na fáze před a po covidu.
„Zprvu ekonomika rostla velmi solidním tempem. Přesto vláda nevytvářela finanční rezervy v podobě přebytků ani neprováděla nutné reformy nebo alespoň parametrické změny v nejpalčivějších oblastech ekonomiky: v důchodovém systému, zdravotnictví, vzdělávání, na trhu práce, ve stavebním řízení,“ uvedla Horská.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) sice připravila návrh nové důchodové reformy, ale ten narazil na odpor u Babišova ANO, takže nakonec parlamentem prošla jen dílčí opatření, jako je příspěvek k důchodu za vychované děti.