Hlavní obsah

V zátěžových testech bank dopadla nejhůř italská Monte dei Paschi

V zátěžových testech evropských bank dopadla nejhůře italská Monte dei Paschi di Siena, za kterou následovaly irská Allied Irish a rakouská Raiffeisen. Výsledky testů v pátek zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA). Podle Evropské centrální banky (ECB) výsledky ukázaly, že odolnost bankovního sektoru eurozóny se ve srovnání s předchozími testy z roku 2014 zvýšila.

Foto: Stefano Rellandini, Reuters

Nejstarší banka světa a třetí největší italská banka Monte dei Paschi di Siena

Článek

„Ohledně nejstarší banky na světě, italské Monte dei Paschi di Siena, se už celkem otevřeně a konkrétně hovoří o její sanaci, na které by se měl podílet italský vládní záchranný fond Atlas,” řekl Novinkám ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Zátěžových testů se zúčastnilo celkem 51 bank, které pokrývají zhruba 70 procent bankovního sektoru v EU. Zároveň je to méně než polovina ze 123 bank, které byly testovány před dvěma lety. Na rozdíl od předchozích testů nebyly tentokrát banky rozděleny na ty, které v testech uspěly, a na ty, které v nich propadly.

Vodítko pro trhy

Trhům dají podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše testy vodítko, o jak velkou kapitálovou injekci budou v následujících měsících například italské banky hrát. „Tržní odhady dosahují až 40 miliard eur (1,08 biliónu korun),” řekl Bureš.

Více než celkový objem bude nakonec důležité, na jaké formě záchrany se podle Bureše Itálie dohodne s EU - tj. jak velké náklady ponesou soukromí investoři. „I když se tomu Řím brání, je třeba aby soukromí investoři nesli svůj díl bolesti a italské banky se konsolidovaly - pročistily od slabších článků. Podle OECD má Itálie stále více bankovních poboček než pizzerií,” dodal Bureš.

Na záchraně se mají podílet i významné světové bankovní skupiny v čele s JP Morgan. Zelenou by jí měla nakonec dát i Evropská centrální banka. „Šéf ECB Mario Draghi se nedávno nechal slyšet, že za mimořádných okolností je možná záchrana bank z peněz daňových poplatníků. Od 1. ledna 2016 totiž platí unijní legislativa, která záchranu bank z peněz daňových poplatníků podmiňuje tím, že ztráty nejdříve ponesou věřitelé, akcionáři a držitelé nepojištěných vkladů,” dodal Kovanda.

Související témata:

Výběr článků

Načítám