Článek
Rusnok tak potvrdil středeční slova guvernéra ČNB Miroslava Singera, který také nevidí problém v další případné akumulaci rezerv.
„Celé jeho vyjádření se vedlo v duchu slovní intervence a snahou ulevit tlaku na korunu, který s přestávkami trvá už od druhé poloviny července,“ řekl analytik Komerční banky David Kocourek.
Koruna po Rusnokově prohlášení mírně oslabila, v pátek se ale opět pohybuje jen pět haléřů nad hranicí 27 korun za euro, kterou chce ČNB držet.
Nejvyšší ústavní činitelé Česka přitom v srpnu ČNB vyzvali, aby svou politiku na oslabování koruny zmírnila. [celá zpráva]
Byl mezi nimi i prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobě kritikem intervencí, přitom ale dříve naznačil, že Jiří Rusnok je jeho favoritem na guvernéra, až Miroslavu Singerovi skončí v červnu 2016 mandát.
ČNB si zadělává na vysokou ztrátu
„ČNB se na problém dívá hodně sobecky, jde hlava nehlava za svým cílem. Je potřeba se dívat na problém národohospodářsky. Před intervencemi měla ČNB ztrátu 200 miliard. Díky oslabení koruny a přikupování eur se dostala do zisku. Jenomže až koruna jednou zase posílí, tak se banka dostane ještě do větší ztráty, než byla,“ řekl Novinkám ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Upozornil na to, že když Švýcaři skončili s podobnými operacemi, jako dělá teď ČNB, a posílil jim frank, „vyrobili“ najednou ztrátu odpovídající jednomu biliónu českých korun, v případě ČR by to podle jeho odhadů mohlo být až půl biliónu korun.
Vysoká ztráta sice není bezprostředně problémem pro ekonomiku, mohou ji ale politici v budoucnu napadnout a využít třeba k útoku na nezávislost banky.
„Další problém je, že intervencemi ČNB tiskne koruny. České banky a i Londýn ale už teď nevědí, co s nimi dělat. To vede k masivní poptávce po českých dluhopisech, záporným sazbám a to celé pak k malému tlaku na politiky vyrovnat rozpočet. Proč by ho vyrovnávali, když se teď financují s minusovým úrokem? To je něco jako monetizace dluhu, takhle to začalo v Japonsku a není to dobře,“ dodal Michl.