Článek
Monitorovací týmy mají na všech osmi přechodech kontrolovat předávky plynu, který má skrze ukrajinské území proudit dále do Evropy. Pokud by problém nebyl do pondělí vyřešen, sejdou se v Bruselu na počátku příštího týdne ministři zodpovědní za energetiku a navrhnou další postup.
Barroso k tomu řekl, že dodávky plynu musejí začít okamžitě, jinak Rusko a Ukrajina ztratí důvěryhodnost. Šéf EK uvedl, že volal premiérům Ruska a Ukrajiny a vyzval je, aby se zasadili o to, že dodávky budou neprodleně obnoveny.
Také Topolánek kvůli situaci ve středu telefonoval ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi, prezident Václav Klaus hovořil s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem a jednal také s ruským velvyslancem v Praze Alexejem Fedotovem.
:. Ruský velvyslanec hovoří o omezení dodávek plynu. Zdroj: TV PRIMA
Topolánek pohrozil tvrdším přístupem Unie
Topolánek ve středu také pohrozil, že pokud Evropa během čtvrtka opět nedostane z Ruska plyn, bude důraznější ohledně rusko-ukrajinského sporu. "Pokud nebudou dodávky do zítřka obnoveny, budeme muset uplatnit silnější intervenci ze strany evropského předsednictví a Evropské unie jako takové," řekl premiér.
Topolánek nechtěl po setkání s Barrosem onen tvrdší postup blíže specifikovat, řekl pouze, že by se jednalo o "komunikační i nátlakové nástroje“. Zároveň dodal, že doufá v dohodu obou znesvářených stran.
| Ukrajinsko-ruský spor o zemní plyn |
|---|
| Ukrajina a Rusko vedou spor o cenu, za kterou Kyjev od Moskvy zemní plyn odebírá. Ruská federace požaduje 450 USD za 1000 metrů krychlových. Ukrajinci to odmítají a považují to za ekonomicky neúnosné. Vloni platili pouze 179,5 USD, což je zhruba polovina ceny, kterou platí evropské země. |
| Ukrajina je ochotná přistoupit na cenu 201 dolarů za 1000 metrů krychlových, zároveň ale požaduje, aby ruský monopolní vývozce plynu Gazprom přistoupil na zvýšení tranzitních poplatků na 2,05 z dosavadních 1,7 USD za každých 1000 kubíků plynu. |
| Gazprom začal dodávky plynu přes Ukrajinu omezovat 1. ledna a ve středu se zavřely kohouty úplně. Bez ruského plynu tak je řada zemí Evropské unie, včetně České republiky a Slovenska. Dotčené země prozatím čerpají plyn ze zásobníků a vyjednávají o zvýšení dodávek jinými cestami. |
Český premiér také oznámil, že se ve čtvrtek v Bratislavě sejdou zástupci zemí Visegrádské čtyřky a budou jednat o možnostech na "poli solidarity" mezi zeměmi střední Evropy a Balkánu, kterých se omezení dodávek dotklo nejcitelněji.
Putin nařídil přerušení dodávek plynu do Evropy přes Ukrajinu
Rusko a Ukrajina se nyní přetahují o to, kdo je zodpovědný za přerušení dodávek ruského plynu do Evropy, které pocítila i Česká republika. Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera koncern i ve středu pokračoval v dodávkách plynu k ukrajinským hranicím, zatímco Kyjev během noci a rána všechny plynovody do Evropy uzavřel.
Ruský premiér Putin proto ve středu nařídil plynárenské společnosti Gazprom, aby ukončila přepravu plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ve středu v půl páté středoevropského času Gazrpom přestal plyn posílat. Dodávky obnoví pouze za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů. "Udělat je to třeba krajně veřejně, za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů," prohlásil Putin.
Ukrajina tvrdí, že výpadek dodávek do Evropy způsobil Gazprom, který už ve středu ráno přísun plynu zcela zastavil. Přes Ukrajinu obvykle putuje 80 procent ruského plynu, který kryje asi pětinu evropské spotřeby. Ruské dodávky evropským odběratelům touto cestou však postupně klesaly, až se v noci na středu zcela zastavily.
Čtěte také
Gazprom postupně dodávky plynu evropským odběratelům snižoval, aby prý přiměl Ukrajinu nahradit z vlastních zásob plyn, který si z tranzitu odebírala, dohromady jde o více než 86 miliónů metrů krychlových plynu. Kyjev se hájí, že z tranzitu odebíral jen plyn potřebný pro udržení plynovodů v chodu, a tvrdí, že Gazprom ve středu ráno plyn zcela přestal dodávat.
Zemní plyn
Česká republika nedisponuje výraznými ložisky zemního plynu. Jen na jižní Moravě jsou menší ložiska, která umožňují vytěžit pouze do 100 miliónů m3 plynu ročně, což je zhruba jedno procento celkové spotřeby. Česko je tak závislé na dodávkách plynu, a to z Ruska a Norska.
