Článek
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že vaši rezignaci přijímá s lítostí. Potěšilo vás, že podle slov prezidenta i premiéra Andreje Babiše (ANO) jste byl schopným ministrem?
Jsem rád, že to řekli, protože jsem měl spíše pocit, že tady byli mnozí lidé, kteří velmi rádi zdůrazňovali, jak jsem něco nezvládl nebo udělal špatně. Jsem přesvědčen, že za svou práci se stydět nemusím. Zřejmě ale bylo sexy, kritizovat mne téměř za vše, co jsem dělal. Nikdo není prorokem, možná se ukáže, že historie se na mou práci bude dívat jinak než ti dnešní kritici. A asi nebude pro nikoho jednoduché překonat těch mých čtyři a půl roku na ministerstvu dopravy. Já to ale tomuto ministerstvu přeju, aby mělo někoho ve svém čele ještě déle. Protože nic tak nesvědčí státní správě jako stabilita.
Zeman také tvrdí, že jste měl být přísnější na své podřízené. Je to i váš pocit?
Je to otázka stylu. Nejsem člověk, který by se vyžíval v tom, že je tvrdý. Je mi bližší motivační až diplomatický přístup. Na spoustu lidí působí mnohem lépe, když jdou na úřad rádi, mohou v něm dělat věci, které je baví, a šéf vyslechne jejich názory. Kdybych ale byl skutečně měkký, těžko bych vydržel tlaky, které tu byly například kolem mýta či jiných zakázek.
Musím se smát, když někteří říkají, že jsem tu už dávno neměl být a jak si řidiči na dálnici D1 oddechnou. Sedět v poslanecké lavici a být chytrý dokáže kdekdo.
Nebyl jste ale skutečně příliš měkký v kauze modernizace D1, kde jste česko-italsko-kazašskému konsorciu loni povolil protáhnout práce až do zimního období a doprava tam pak na Vysočině v polovině prosince zkolabovala?
V této kauze bych mohl skákat jako papírový čert, na všechny křičet a požadovat, aby konsorcium skončilo, ale další zhotovitel, který by práce urychlil, tady prostě v té době nebyl. V jednom okamžiku jsem skutečně uvažoval o tom, že si firmy z konsorcia pozvu a řeknu jim, radši běžte. Kdybych je však bez právního důvodu vyhodil, stát by jim musel zaplatit všechna penále a ušlý zisk. Pak bych byl za troubu zase já. Rozvázat s konsorciem smlouvu prostě bylo možné až po té kalamitě.
Vaše odstoupení požadovala nejen pravicová opozice, ale i KSČM…
Uznávám, že úlohou opozice je kroky vlády i jednotlivých ministrů kritizovat, avšak měla by být objektivní. Myslím, že v té době jsem tu kritiku trošku schytával i místo pana Babiše. Mně to až tolik nevadilo, ale měřit by se mělo stejným metrem.
Vždyť sněhová kalamita zastavila v prosinci provoz i na rakouských, německých či italských dálnicích, a nikdo tam hlavu ministra dopravy nežádal. Řidičům, kteří na D1 uvízli i na čtrnáct hodin, se ale znovu omlouvám.
Funkce jste se ujal v prosinci 2014. Loni na jaře jste pak váhal se vstupem do koaliční vlády ANO a ČSSD. Vadila vám závislost vlády na podpoře KSČM. Co vás na rozdíl od vašeho nynějšího rozhodnutí tehdy přesvědčilo, abyste pokračoval?
Premiér Babiš mě tehdy do vlády chtěl, velmi o to stál. Navíc jsme měli vysoutěžené mýto a já považoval za povinnost celý proces dokončit. Poté
ovšem následovala řada dalších kauz, kapky nakapávaly, až má míra to snášet přetekla. Čtyři a půl roku ve funkci je dost. Politici by se měli ve funkcích střídat, už jen proto, aby si zachovali duševní zdraví. Pokud se člověk cítí vyčerpaný, měl by dát šanci dalšímu. A to jsem teď udělal.
Co považujete za svůj největší úspěch? Je to rozhýbání výstavby nových dálnic?
To se skutečně podařilo. V současné době je rozestavěno 132 kilometrů nových dálnic a včetně modernizace D 1 a výstavby nových úseků silnic prvních tříd je to celkem 246 kilometrů. Do provozu bude v příštím roce předáno 70 kilometrů komunikací, z toho 33 kilometrů dálnic na zelené louce. Kritici, kteří prohlašují, že se málo staví, tedy nemluví pravdu. Udělali jsme si statistiku, kolik se v naší republice od roku 1970 dostavovalo ročně dálnic. V průměru to bylo 12 kilometrů. I v té dostavbě tedy v příštím roce budeme vysoko nad dlouhodobým průměrem.
Pokud jde o modernizaci D1, z té je mezi Mirošovicemi a Kývalkou hotovo 90 ze 160 kilometrů. Je reálné, aby opravdu skončila v roce 2021 a tím i trampoty motoristů s uzavírkami?
Jsem přesvědčen, že reálné to je. I na kritickém úseku D1 přes Vysočinu se práce obnoví ještě v této stavební sezoně. Pokud se tempo nezvolní, bude v roce 2021 skutečně hotovo. To ale už bude záležet i na mém nástupci, jakou energii k tomu vyvine. Třeba to bude ten akční bourák.
Ostrá kritika se na vaši hlavu dlouhodobě snášela v souvislosti s tendrem na nového provozovatele a podobu mýtného systému. Je pro vás satisfakcí, že teď v souvislosti s mýtným šetří policie generálního ředitele firmy Kapsch Karla Feixe, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje a předsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka?
Pro mne je především satisfakcí, že policie nešetří nikoho z ministerstva dopravy (MD). Mám informace, že všechna trestní oznámení na nás za prodloužení smlouvy s Kapschem odložila. Neshledala, že by byl spáchán trestný čin. Dokonce i Evropská komise své řízení v této věci zastavila. Takže jsem přesvědčen, že všichni kritici postupu MD v mýtném tendru měli jinou motivaci, proč mne kritizovali.
Chcete naznačit, že jejich motivací byla podpora Kapsche?
Nechci tím nikoho obviňovat, protože jsem už slyšel, že pánové z Kapsche zvažují podat na mne žalobu za poškozování jména této firmy. Kapsch ale v ČR měl desetiletý mýtný kontrakt a získal za něj skoro třikrát víc, než dostane za stavbu a provozování satelitního mýtného systému vysoutěžený nový provozovatel. ¨
Těch deset let měl Kapsch také na to, aby si vybudoval vztah s médii a politickou scénou. Pak můžete mít pocit, že těchto vztahů a možná i jiných prostředků mohl využít k tomu, aby cíle v mýtném pokračovat dosáhl. Jestli to udělal, já ho z toho neobviňuji. Policejní vyšetřování však naznačuje, že touto cestou mohl jít.
Nezazlíváte Faltýnkovi, že do jednání o mýtném vstupoval bez pověření a vašeho vědomí?
Nechci hodnotit, jestli pan Faltýnek měl či neměl mít schůzky s lidmi, kteří se pohybovali kolem mýta. Pro mne bude důležité, s čím přijde policie. Dokud nedospěje k závěru, že se skutečně něco nekalého stalo, nemám žádný důvod si myslet, že Faltýnek něco udělal.
Představa, že se na nějakém jednání upeče dodatek ke smlouvě, který má 300 stran, je navíc absurdní. Na tom na MD pracovali námi najatí odborníci.
Já už se o sobě dočetl tolik věcí, které nejsou pravda, že mám občas obavu někoho na základě novinového článku obvinit. Víte, v Poslanecké sněmovně je taková oblíbená fráze: v médiích se píše toto, takže vy jste pravděpodobně lump. Tak si poslanci mezi sebou vyměňují argumenty. Já to dělat nechci.
Vy sám jste ale v médiích uvedl, že Kapsch se z vás snažil udělat slabého ministra. Jakými konkrétními kroky tak činil?
Zaznamenal jsem v té věci tlaky z politické scény. Jsou poslanci, kteří mi potvrdili, že v době, kdy ještě o novém provozovateli mýta nebylo rozhodnuto, lobboval šéf Kapsche Feix ve Sněmovně, aby se svolala mimořádná schůze nazvaná Katastrofická situace v mýtném tendru, ohrožení vybírání mýta a neschopnost ministerstva celou záležitost vyřešit.
Hledal pro to podporu nejméně tří poslaneckých klubů a debatoval s nimi o tom, že by bylo nejlépe ministra Ťoka vyhodit a pokračovat dál v mýtném s Kapschem.
Vím, že v tom byli velmi aktivní poslanci za pirátskou stranu. Dokonce z jejich diáře, který mají na webových stránkách, je vidět, že se s Feixem sešli jenom v roce 2018 celkem čtyřikrát. Bylo tam řečeno, že by bylo nejlepší, aby ÚOHS mýtný tendr zrušil a našla se forma, jak pokračovat se stávajícím dodavatelem.
Firmy přece mají právo u poslanců lobbovat…
Neupírám nikomu tuto možnost, když je to férové a transparentní, ale lobbovat za vyhození ministra mi přijde dost drsné. Jestli chce Feix fakta, která jsem uvedl, vyvrátit, ať to zkusí. Já však výpisy z webu Pirátů mám. A to, že byli poslanci, kteří za mnou přišli a říkali, že se tady někdo chystá proti mně udělat schůzi a chce mě odvolávat, je fakt. Ke cti Sněmovny patří, že se k tomuto typu schůze nenechala zlobbovat. Že ta snaha byla, je ale nabíledni.
ÚOHS tendr na mýtné nejprve zrušil, ale po vaší schůzce s prezidentem loni v květnu se situace začala postupně měnit v neprospěch Kapsche. Byl to ten potřebný impuls k tomu, aby se tendr dotáhl zdárně do konce?
Antimonopolní úřad v prvním stupni došel k závěru, že tendr se mu nezdá. Proč byl k tomu motivovaný, snad policie vysvětlí. My podali rozklad a odborníci, kteří se jím na ÚOHS zabývali, doporučili Rafajovi, že tendr by se měl nechat běžet dál. Rafaj na základě toho prvostupňové rozhodnutí zrušil.
Na druhé straně musím říct, že jsem v té době neseděl s rukama v klíně, ale s premiérem Babišem lobboval, aby se celé řízení nezdržovalo. Chtěli jsme, ať ÚOHS rozhodne tak či onak, ale rychle. Je přece legitimní, že jsme dávali najevo, jaké ztráty Česku v případě zrušení tendru hrozí. Policie by pak vyšetřovala mne, že jsem způsobil škodu velkého rozsahu.
Co říkáte informacím Práva, že při březnové domovní prohlídce našla policie u Rafaje doma v obálkách schovaných ve skříni či mezi spodním prádlem dva miliony korun?
To já neumím komentovat. Jsou lidé, kteří neradi ukládají peníze do banky, ale raději do prádelníku. Ctím presumpci neviny a původ těch Rafajových milionů ať vyšetří policie.
Může váš odchod ještě něco změnit na tom, aby vítězné konsorcium firem CzechToll a SkyToll spustilo už letos v prosinci na dálnicích satelitní mýtný systém?
Věřím, že to konsorcium zvládne. Přípravy nového mýtného systému úspěšně pokračují a věřím, že bude kvalitní a dostatečně flexibilní, aby zvládl případné požadavky příští politické reprezentace na změny ve zpoplatnění komunikací. Bude se to dělat násobně lehčeji a jednodušeji.
Hodně se vám vyčítalo i pomalé odstraňování billboardů od dálnic, kterých tam stále zůstávají desítky. Opravdu s tím nešlo rychleji pohnout?
Zákon, který vlastníkům přikazoval billboardy odstranit z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy do 1. září 2017, trpěl nedokonalostmi. Chyběly v něm sankce a také povoloval, že 15 procent billboardů může u komunikací zůstat. Přesto jsem věřil, že vlastníci tyto reklamní tabule včas sami odstraní. Možná z entuziasmu jsem na jaře 2017 Právu v rozhovoru řekl, že pokud billboardy nezmizí, uspořádáme proti nim akci Kulový blesk.
S překvapením jsem pak zjistil, že jich 1. září zbývá u dálnic zhruba 2000.
Reklamní společnosti využily toho, že skupina senátorů podala proti tomuto zákonu stížnost u Ústavního soudu, a začaly s pasivní rezistencí. Odstraňování billboardů si tak vyžádalo složitý byrokratický proces a stát tahal za kratší konec.
Dnes přesto u dálnic zbývají jen desítky billboardů. Překvapuje mne však, že za tempo jejich odstraňování kritizují média jenom ministerstvo dopravy, ale ne kraje, které spravují silnice první třídy, u nichž billboardů zůstávají ještě stovky.
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním Právu