Článek
Společnost Taxify nedávno vydala prohlášení, kde se přiklání k takzvanému estonskému modelu regulace taxislužby. Co rozumíte pod tímto pojmem?
Pod ním rozumíme, že dochází k narovnání podmínek na trhu cestou deregulace. To znamená, že jak řidič taxikář, tak řidič privátní musí splnit určitá základní kritéria, aby mohl být řidičem. Přihlásí se, že chtějí provozovat osobní přepravu, a zaregistrují se na úřadě, který jim vydá licenci.
Řidič se pak může svobodně rozhodnout, jestli chce fungovat v režimu taxi, nebo v režimu privátním. V režimu taxi bude mít výhody toho typu, že bude moct brát zákazníky z ulice a využívat jízdní pruhy a stání pro taxíky, na druhé straně bude v tomto režimu muset mít taxametr a označení taxi.
Taxify
Pokud se rozhodne fungovat v režimu privátního řidiče, tak nebude mít zmíněné výhody, ale nebude muset mít ani označení taxi a taxametr. Místo toho může používat aplikaci jako plnohodnotnou náhradu taxametru. V Estonsku se řidič navíc může rozhodovat, ve kterém režimu bude fungovat, v podstatě každý den nebo i v průběhu dne může měnit režim. Stačí sundat svítilnu a říct: „Jedu v privátním režimu.“ To je estonský model a to si myslíme, že by bylo rozumné zavést i v Česku.
Ministerstvo dopravy zmínilo, že zvažuje postavení aplikací na roveň taxametrů a zavedení zvláštní kategorie taxislužby právě bez těch zmíněných výhod, jako je používání speciálních pruhů. Vnímáte to jako posun?
Před nedávnem jsem měl schůzku na ministerstvu dopravy, kde jsem byl prezentovat náš postoj k regulaci taxi. V průběhu schůzky nám řekli, že sice ještě neslyšeli o estonském modelu, v rámci pracovní skupiny ale prý vypracovali návrh, který je mu velice podobný, a že tedy na tom modelu něco bude. Chci věřit tomu, že Česko se v tom ubírá správným směrem a k narovnání podmínek na trhu formou deregulace skutečně míříme.
Nicméně pokud skutečně existuje nějaký takový záměr deregulovat dané odvětví, pak bych podobně jako v Estonsku očekával před schválením a implementací dané legislativy určité období tiché tolerance činnosti, která má být legalizována. Místo toho však naopak čtu v médiích, že se zintenzivňují kontroly a dochází k zesilování represe. Tomu upřímně příliš nerozumím.
Pražští taxikáři protestují na letišti proti řidičům služby Uber i policistům, kteří se na místě snažili sjednat pořádek.
Jak vnímáte protesty pražských taxikářů proti digitálním platformám?
Ze strany našich řidičů jsme zaznamenali i zprávy, že došlo k jejich napadení, jak formou poškození auta, tak přímo osobním fyzickým napadením. A to přímo v ulicích Prahy, ne na letišti. Jako zástupce Taxify toto odsuzuji. Prezentovat názor je možné i jinak. Sami jsme demonstrovali svůj postoj tím, že jsme na půl dne umožnili jezdit zadarmo. I tak lze demonstrovat.
V rámci taxikářských protestů často padalo tvrzení, že řidiči platforem neplatí daně. Co si o tom myslíte?
Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že podle neformálních informací od tamních úředníků v Estonsku v roce 2016 vybrali od řidičů digitálních platforem na daních více než od klasických taxikářů. To jsou fakta. Věřím tomu, že u nás by to mohlo být dost podobně. Takže pocitu těch řidičů příliš nerozumím a myslím si, že nemusí být správný.
| Výběr daní od taxikářů a platforem v Estonsku |
|---|
| „Tamější daňová a celní správa propojila svůj systém bezkontaktního výkaznictví s bezhotovostním platebním systémem společnosti Uber. Výsledkem je, že klesá administrativní zátěž uložená na poskytovatele služeb platformy a zároveň se zvedá úroveň evidence a míra odvádění daní. Estonci díky tomuto jednoduchému systému za rok 2016 od společností Uber a Taxify vybrali 450 tisíc eur na daních. Neformálně pak informovali, že daňová výnosnost z on-line platforem v dopravě je vyšší než u klasické taxislužby. To proto, že řidič objednaný přes platformu ví, že jeho jízda je vždy elektronicky zapsána v přehledu jízd, a je pro něj těžší podvádět než pro taxikáře, na kterého si mávnete na ulici a zaplatíte mu hotově.” |
| Zdroj: Jan Havlík, ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu, ministerstvo průmyslu a obchodu, v listopadu 2017 pro časopis Český exportér |
V čem je zrovna vaše aplikace jiná než ostatní?
Rozdíl vidím především v přístupu firem. My zpřístupňujeme technologii všem skupinám řidičů proti firmám, které se soustředí jen na privátní řidiče, případně jen na licencované taxikáře, nebo jsou firmy, které aplikaci zpřístupňují jen dispečinkům.
| Digitální taxi platformy v Česku |
|---|
| Americký Uber Pop je platforma představující alternativu k taxislužbám. Řidiči poskytující služby prostřednictvím této aplikace zpravidla nejsou licencovaní taxikáři. Aplikace neumožňuje vybrat si konkrétní vůz nebo konkrétního řidiče. Charakteristickým znakem Uberu je takzvaný „price surging“, který cenu vypočítává podle aktuálního stavu nabídky a poptávky. V praxi to znamená, že ve špičce může být cena jízdy výrazně vyšší. |
| Estonské Taxify spolupracuje jak s licencovanými taxikáři, tak s těmi ostatními, které nazývá „privátními řidiči”. Aplikace neumožňuje vybrat si konkrétní vůz nebo konkrétního řidiče. „Když si u nás cestující objedná řidiče, přijede ten nejbližší,” uvedl šéf Taxify pro Česko a Slovensko Roman Sysel. |
| Tuzemské Liftago se stylizuje jako kombinace toho nejlepšího z „obou světů“. Spolupracující řidiči musí mít odpovídající oprávnění. Zároveň smějí spolupracovat i s jinými dispečinky nebo platformami. Aplikace umožňuje zvolit si řidiče podle uvážení, například podle ceny. Liftago řidičům neurčuje ceny, takže si řidiči mohou konkurovat. |
| Slovenský Hopin spolupracuje zhruba se dvěma stovkami licencovaných taxikářů. Aplikace umožňuje objednat taxi podle typu vozu, maximální ceny za kilometr a dalších parametrů jako pohlaví nebo hodnocení řidiče. |
| Ze srovnání taxislužeb a platforem smluvní přepravy provedeného Spotřebitelským fórem vyšla v Praze nejlépe služba Uber Pop a v Bratislavě pak Hopin a Taxify. [celá zpráva] |
Taxify obsluhuje všechny tři skupiny. Pro klasické taxi dispečinky máme aplikace a dispečerský software. Díky tomuto typu klientů naše společnost nejvíce vyrostla. Vedle toho poskytujeme služby jednotlivým řidičům taxi nebo skupinám řidičů, skutečným provozovatelům taxislužby, protože dispečinky samy taxislužbu neprovozují, spíše provozovatelům poskytují marketingové služby.
Třetí skupinu privátních řidičů jsme začali obsluhovat nejpozději a dlouho jsme se rozmýšleli, zda se k tomu fenoménu připojit. A všude, kde jsme zavedli aplikaci pro privátní řidiče, mají lepší hodnocení než klasičtí taxikáři. Tím jsme si ověřili, že to zákazníci opravdu chtějí a jde o pozitivní fenomén.
Aplikace Taxify
Navíc můžeme díky nižšímu poplatku pro řidiče poskytnout výhodnější podmínky pro řidiče i pro cestující. Proto dokážeme být dlouhodobě levnější.
Prozradíte, jak si Taxify v Česku i globálně vede po hospodářské stránce?
Daří se nám dobře. Hodně našich měst by mohlo vykazovat provozní zisk, pokud bychom neinvestovali do dalšího růstu. V tuto chvíli je pro nás přednější se rozšiřovat do celého světa a zisky reinvestujeme. Podílníci Taxify jsou hodně spokojení a zřejmě tomu tak bude i nadále.
Roman Sysel
Před příchodem do Taxify působil v poradenských firmách. Nejprve pracoval jako auditor ve společnosti KPMG. Po dvou a půl letech přešel do transakčního oddělení firmy PwC, kde podle vlastních slov radil firmách s nákupy jiných firem.
Po šesti letech v odvětví poradenství a financí sám založil několik start-upů v oblasti nemovitostí. Mimo jiné společnost Nemoinspekt, která poskytuje detailní prověření technického stavu nemovitostí, a společnosti Alisen, která poskytuje kupujícím komplexní poradenství při koupi, pro kupující prověřuje právní stav nemovitosti, pomáhá s vyjednáváním podmínek koupě a zařizuje veškerou administrativu.
Před dvěma a půl lety řídil vstup Taxify na český trh. V současnosti vede Taxify v Česku a na Slovensku.
