Článek
Sazby snížila americká centrální banka (Fed), britská Bank of England či Evropská centrální banka. Ke stejnému kroku se přidaly také kanadská, švédská a švýcarská centrální banka.
| Úrokové sazby světových centrálních bank (v %): | |
|---|---|
| FED | 1,5 |
| Evropská centrální banka | 3,75 |
| Bank of England | 4,5 |
Fed snižoval úrokové sazby letos již po několikáté. Tentokrát ze dvou procent na 1,5 procenta. Sazby jsou tak nejníže za několik posledních let. Fed tento mimořádný krok zdůvodnil tím, že se snaží opět nastartovat ekonomiku a zároveň snížit inflační tlak. Na začátku letošního roku měl FED sazbu 4,25 procenta.
ČNB se k situaci nijak nevyjadřuje. „Rozhodnutí jiných centrálních bank nekomentujeme, nicméně se jedná o významný krok,“ uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Přehled vybraných událostí současné finanční krize:
7. září
9. září
15. září
17. září
25. září
28. září
29. září
30. září
3. října
4. října
5. října
6. října.
7. října
8. října
Šest světových centrálních bank, včetně FEDu a Bank of England, snižují hlavní úrokové sazby o půl procentního bodu. Slovenská vláda se zaručila za veškeré bankovní vklady.
Nezávisle na ostatních snížila úrokové sazby i čínská centrální banka o 0,27 procentního bodu. „Snížení sazeb sice nijak nevyřeší situaci, kdy nikdo nikomu nevěří a banky si nechtějí vzájemně půjčovat, ale koordinovaná akce centrálních bank může být pozitivním signálem pro trhy, že centrální banky jsou schopné se domluvit na společném postupu,“ komentoval čerstvé události analytik společnosti Citco Jiří Šimek.
Snížení úrokových sazeb následuje poté, co akciové trhy po celém světě několik dní po sobě ztrácely. Například i pražský index PX se v pondělí propadl na své historické minimum, když ztratil během dne téměř osm a půl procenta. Ve středu během dopoledne ztrácel také osm procent. S některými tituly bylo na několik minut zastaveno obchodování.
Slovensko bude plně garantovat vklady
Slovenská vláda ve středu schválila návrh novely zákona o ochraně vkladů. Ten předložil ministr financí Ján Počiatek. Obdobný krok v předešlých dnech udělalo například již Německo. Další země ho zvažují.
"Pohybujeme se ve fiktivní úrovni, protože bankovní sektor je na Slovensku bezpečný a my takovou situaci neočekáváme. Učinili jsme tak pouze na doporučení Ekofinu a kvůli tomu, abychom uklidnili celkový evropský finanční trh," uvedl slovenský premiér Robert Fico. Návrh musí projednat ještě slovenský parlament.
Fico upozornil, že ve hře jsou stále ještě tři varianty. "Stát bude garantovat vklady do 50 tisíc euro, 100 tisíc euro nebo neohraničeně. Nejvýhodnější model pro Slovensko je neohraničená garance, k tomu se přiklonila vláda" dodal premiér. Vláda rovněž navrhla zrušení desetiprocentní spoluúčasti vkladatelů. "Nevidíme žádný důvod k tomu, aby vkladatel snášel spoluúčast za to, že padne banka," konstatoval Fico.
V současnosti Slovensko garantuje vklady do 20 tisíc euro a existuje desetiprocentní spoluúčast vkladatele. Celková výška vkladů, které stát momentálně garantuje, je 570 miliard slovenských korun.
Česko obdobný krok nezvažuje
Česká vláda zatím vklady garantovat v plné výši nechce. Podle ČNB totiž pády tuzemských bank, jako tomu je v zahraničí, nehrozí.
V Česku jsou vklady pojištěné do výše 25 tisíc eur, tedy zhruba 625 tisíc korun. Ministr financí Miloslav Kalousek navrhne zvýšit tuto částku do výše 50 tisíc eur (1,25 miliónu korun). Na této sumě se v úterý domluvili ministři financí všech zemí EU.