Sucho zdraží chleba, pečivo i mléčné výrobky

Úroda obilí je podle něj letos slabší o 7,5 procenta, přesto je obilí pro výrobu potravin dostatek a obavy ze skokového růstu cen mouky, chleba a pečiva jsou liché a zbytečné. Přesto nevyloučil nárůst cen až o desetinu.

Předseda Svazu pekařů a cukrářů ČR Jaromír Dřízal na dotaz Práva řekl, že žádnými údaji o možném vývoji cen pečiva svaz nedisponuje. Upozornil však, že vedle cen obilí a mouky ovlivní výslednou cenu pro spotřebitele i další faktory. Rostou ceny elektřiny nebo třeba máku či tvarohu a rychle rostou mzdy v celé ekonomice.  „Pokud chtějí pekaři a cukráři i nadále nabízet kvalitní výrobky, musejí toto vše zohlednit a v neposlední řadě i dobře zaplatit své spolupracovníky,“ řekl Právu Dřízal.

Připomněl, že v Česku existují dva druhy pekárenských subjektů. Ty menší s vlastními prodejnami si ceny upravují průběžně podle svých potřeb. Velkopekárny prodávají většinu své produkce obchodním řetězcům a záleží na tom, jaké ceny se jim s obchodníky podaří vyjednat. Razantní růst cen nicméně Dřízal nepředpokládá.

Zvýšení cen mléčných výrobků připouští i předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, ale nijak skokové ani razantní. Důvodem by podle něj byly dražší krmné směsi. „Nedomnívám se, že nárůst bude dramatický, u výkupních cen v řádu desetihaléřů,“ vysvětlil Kopáček s tím, že výkupní cena litru mléka je nyní 8,18 koruny. Zmínil také, že za prvních sedm měsíců roku bylo v ČR vyrobeno stále o 3,5 procenta více mléka než loni.

Nejdůležitější slovo při stanovování spotřebitelských cen mají podle Kopáčka obchodníci. „Co udělá maloobchod, se dá těžko předpovídat. Jsem přesvědčen, že cena másla poroste, ale myslím si, že nepřekročí ty loňské úrovně, kdy bylo máslo za 60 korun,“ dodal.

Sucho ovlivní úrodu, a tudíž i ceny u dalších komodit. V případě pozdních konzumních brambor či cukrovky se čeká propad úrody proti průměru až o desítky procent. I růst spotřebitelských cen tak může být u brambor a cukru vyšší, tím spíše, že sucho postihlo i pěstitele v okolních zemích. Na odhady je ale brzy, sklizeň okopanin ještě ani nezačala.

Také u masa mohou být odhady vývoje cen ošidné. Pokud by se naplnil katastrofický scénář a zemědělci by museli dávat skot kvůli chybějícímu krmivu ve větším počtu předčasně na jatka, mohlo by hovězí maso na přechodnou dobu dokonce zlevnit.

U prasat a drůbeže se většina krmiv vyrábí z obilovin. Těch není kritický nedostatek, jako je tomu v případě sena a senáží. Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat ale upozorňuje na jiné úskalí. „Od počátku roku jsou ceny prasat extrémně nízko, nejníže od roku 2006. Když výrazně zdraží krmiva, která tvoří až 70 procent nákladů na chov, přinese to chovatelům existenční problémy a zřejmě i uzavírání chovů,“ obává se.

Zlevnit by v porovnání s uplynulým rokem mohly kvůli velmi dobré úrodě některé druhy ovoce, například jablka, hrušky či švestky. S určitým zdražením se naproti tomu dá počítat u kaprů pro vánoční trh.

Podle prvních odhadů Agrární komory ČR, které prezentovala v pátek na Zemi živitelce v Českých Budějovicích, sucho letos způsobí v tomto odvětví škody v rozsahu devět až 11 miliard korun. Zemědělci budou chtít odškodnění mezi dvěma a dvěma a půl miliardy korun, aby jejich kompenzace odpovídaly těm v Německu.

Největší škody budou na obilovinách, u cukrové řepy, chmele a na krmných plodinách. Zemědělci by podle Jandejska chtěli odškodnění do konce roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven s nimi jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad.

Loni byl totiž způsob výpočtu kompenzací za sucho pro podniky a farmáře tak složitý a administrativně náročný, že se připravená částka zřejmě ani nevyčerpá. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je návrh odškodnění na Tomanovi, ale musí být objektivní.

Ze zprávy vědeckého týmu InterSucho vyplývá, že suchem bylo k 22. srpnu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. Na více než 60 procentech území je sucho výjimečné či extrémní.