Článek
Půlhodinová stávka zastavila podle mluvčího ČD 332 vlaků, což je 78 procent spojů, které měly kolem poledne jet. Federace strojvůdců oznámila, že se stávky účastnilo v řadě oblastí 100 procent strojvůdců. Podle Ondrůje ale nestávkovalo 230 strojvůdců z 1252, kteří měli službu.
Strojvůdci možná budou stávkovat znovu
Strojvůdci stávku považují za úspěšnou. Podle Poláčka si na ní ověřili, že jejich členové jsou akceschopní a ochotní stávkovat. Čtvrteční zastavení provozu totiž nemusí být poslední. Kontroverzní novela zákoníku práce, která by umožnila zaměstnavatelům uzavřít kolektivní smlouvu jen s největší organizací v podniku, je nyní v Senátu. Ten ji sice podle všeho vrátí Sněmovně, ta ale podobně jako v prvním případě paragraf hlasy ČSSD a komunistů nejspíš opět protlačí, řekl Poláček. Strojvůdci jsou proto připraveni zorganizovat i časově neomezenou stávku. Podle Poláčka však nebude dříve než za dva měsíce.
Šéf nejsilnější odborové organizace železničářů Jaromír Dušek naopak považuje stávku za fiasko. "Federace to příliš nezvládla," řekl. Nic podle něho neznamená ani fakt, že stávkovalo několik členů jeho Odborového sdružení železničářů (OSŽ). "Vím o jednotlivcích. Naopak ale také vím, že desítky členů federace stávku nepodpořily," doplnil.
Stávka ovlivnila podle mluvčího ČD Aleše Ondrůje jen malou část spojů, a to 4,8 procenta z celkových 6870 spojů, které dráhy za celý den vypraví. "Jde o zlomek denně provozovaných spojů a přepravených cestujících," řekl mluvčí Ondrůj. Firmě také nevzniknou podle něj ani výrazné ekonomické škody.
Strojvůdci protestují proti paragrafu 24 nového Zákoníku práce, který stanoví, že pokud se odborové organizace v jednom podniku nedohodnou při kolektivním vyjednávání na postupu, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s organizací, která má největší počet členů. Strojvůdci jsou přesvědčeni, že taková praxe by vedla k likvidaci menších odborových organizací.