Hlavní obsah

Stávka francouzských železničářů pokračuje. Macronova reforma prošla dolní komorou

Novinky, Bohumír Žídek

Ve Francii ve čtvrtek pokračují stávky a protesty proti reformnímu úsilí prezidenta Emmanuela Macrona. Dolní komora parlamentu přesto v úterý schválila reformu železnice. Proti Macronově politice jsou po celé Francii ohlášeny desítky protestů. Kromě železničářů protestují i úředníci nebo studenti, uvedla agentura AFP.

Foto: Claude Paris, ČTK/AP

Železničáři chystají transparenty na stávku proti zásadním reformám, které prosazuje prezident Emmanuel Macron.

Článek

Počet zaměstnanců státních drah SNCF, kteří se stávky účastní, však postupně klesá. Zatímco ještě na začátku dubna se jí účastnila více než třetina zaměstnanců (34 procent), ve středu už to bylo méně než 20 procent.

I tak však ve středu fungovala pouze čtvrtina meziměstských spojů, rychlíků TGV vyrazila zhruba třetina. Podobná čísla jsou očekávána i ve čtvrtek, kdy stávka pokračuje. Série přerušovaných stávek je naplánována až do 28. června.

V úterý dolní komora parlamentu (Národní shromáždění) schválila reformy železnice a státního dopravce SNCF. Pro bylo 454 zákonodárců, proti 80. Pokud novelu schválí i senát, vejde v platnost v lednu 2020.

Doživotní garance zaměstnání a nadprůměrný důchod od 52 let

Reforma má vedle liberalizace železniční dopravy v souladu s požadavky Evropské unie především zrušit některá privilegia zaměstnanců státních drah. Jedním z nich je, že jakmile se člověk jednou stane zaměstnancem drah, má garantováno zaměstnání až do penze.

Foto: Gonzalo Fuentes, Reuters

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Zatímco normální zaměstnanci ve Francii chodí do důchodu v 62 letech, pro železničáře je minimální věk odchodu do důchodu 57 a pro strojvedoucí a průvodčí dokonce 52. S tím bude od roku 2020 konec. Věk odchodu do důchodu se už jednou posouval. Do roku 2016 chodili strojvedoucí a průvodčí do penze v 50 letech, ostatní zaměstnanci drah v 55.

Odboráři nicméně namítají, že železničáři musí zároveň platit k běžným sociálním odvodům ještě 12procentní přirážku, připomněl server The Local. Na druhé straně mají nadprůměrné důchody. Zatímco v roce 2013 činila průměrná měsíční důchodová dávka 1760 eur (44 564 korun), u železničářů to bylo 1960 eur (49 628 korun).

Tuto výhodu získali díky tomu, že zatímco běžným Francouzům se dávka vypočítává na základě průměru jejich mezd za posledních 25 let, u zaměstnanců drah to byl průměr za posledních šest měsíců kariéry.

Zaměstnanci SNCF mají navíc k dispozici speciální bezplatnou lékařskou péči. Mohou využívat jízdenky zdarma nebo za extrémně snížené ceny. Tohoto benefitu podle auditu využívá 1,1 miliónu lidí. Jen 15 procent z nich jsou zaměstnanci drah, zbytek jsou jejich příbuzní nebo zaměstnanci ve výslužbě. Náklady na tyto volné nebo zlevněné jízdenky činí 25 miliónů eur (633 miliónů korun) ročně, vyplynulo z auditu.

Jízdné je nejdražší v Evropě, protestují i studenti

Dráhy SNCF se v důsledku zaměstnaneckých privilegií staly naprosto zkostnatělou institucí, která by neměla šanci v dosavadní podobě přežít v konkurenčním prostředí, které prosazuje Evropská unie. Potýkají s dluhem ve výši téměř 47 miliard eur (1,2 biliónu korun). Jízdné je přitom o třetinu dražší než v ostatních evropských zemích.

Foto: Francois Mori, ČTK/AP

Cestující v úterý ráno přechází koleje. Nástupiště je přeplněné v důsledku stávky železničářů.

Ve středu Macrona při návštěvě města vypískali odboráři z konfederace CGT, která má historicky blízko ke komunistické straně. Proti Macronově vzdělávací politice pro změnu protestovala část vysokoškolských studentů.

Na čtyřech ze 70 univerzit se v úterý konala blokáda, protesty se dotkly dalších devíti škol. Na prestižní Sciences Po podle AFP studenti z okna vyvěsili transparent „Studenti Science Po proti macronovské diktatuře“.

Výběr článků

Načítám