Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění fungování veřejné správy.

Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle úterní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uvádí projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

„Není to ale tak, že bychom dosažení tohoto čísla očekávali. Ukazuje to jen rozsah toho problému, té nerovnováhy,” uvedl člen rady Jan Pavel.

„Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,” uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Podle ní šlo například o snížení zdanění příjmů fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy nebo navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.

Plán na ozdravení veřejných financí přitom podle rady stále chybí.

„S návratem schodku na předcovidové úrovně se nyní počítá až pro rok 2031, a také v mezinárodním kontextu se nárůst českého zadlužení v období pandemie zcela vymyká očekávanému vývoji. Jarní výhled Mezinárodního měnového fondu dokonce Česko označuje za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU,” upozornila Zamrazilová.

Ministerstvo financí ve svých plánech počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních očekávaných 44,8 procenta HDP.

V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které úřad plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. Loni veřejný dluh činil 38,1 procenta HDP.

Podle rady by vláda musela již letos začít konsolidovat veřejné finance tempem 6,98 procenta HDP ročně, aby směřoval veřejný dluh do roku 2071 k úrovni 55 procent HDP. Loni tato hodnota činila 3,28 procenta HDP.

„Jedná se o ukazatel, jehož smysl spočívá především v tom, že do budoucna umožní rychlé srovnání, zda se udržitelnost veřejných financí zlepšuje či zhoršuje. Naopak se nejedná o doporučení, že by se mělo saldo o danou hodnotu skutečně každoročně zlepšit,” uvedla zpráva.

Rada upozornila, že navzdory dopadům pandemie je nadále největším problémem pro budoucí vývoj veřejných financí stárnutí populace.

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 procenta HDP na 12,3 procenta HDP.

„Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála tři lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6. Alternativní scénáře navíc ukazují, že problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí nevyřeší ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace ani případný příznivější demografický vývoj,” uvedla rada.

Situaci by podle zprávy zlepšilo navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití, aby každý občan strávil v důchodu v průměru čtvrtinu života.

Důchodová reforma, kterou navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, by podle Pavla finanční neudržitelnost důchodového systému podle projekcí rady jen prohloubila. „Ta reforma se soustřeďuje na jiné aspekty, například míru solidarity,” uvedl.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. Pravidla ovšem Evropská komise ponechala kvůli pandemii uvolněná ještě po celý rok 2022.