Článek
Podle červencového vyjádření ministerstva financí je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.
Vnitřní zadlužení státu stouplo v pololetí o 17,2 miliardy na 1406,6 miliardy korun. Zahraniční dluh stoupl o 1,1 miliardy na 284,7 miliardy korun.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Skončilo rozpouštění rezerv
„Po 16 letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od roku 2013 dařilo dluh stabilizovat, či dokonce mírně snížit. Tento vývoj však letos bere za své,” komentoval pro Novinky potvrzená čísla o vývoji státního dluhu ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.
„Zmíněná stabilizace státního dluhu nebyla výsledkem vyrovnaného či přebytkového hospodaření české vlády – ať už té současné nebo minulých –, ale rozpouštěním rezervních prostředků. Jedním z důvodů současného opětovného nárůstu státního dluhu je fakt, že možnost rozpouštění rezerv pochopitelně není neomezená, upozornil.
Fakt, že si na světových trzích výhodně půjčuje, by podle něj neměl vést vládu k tomu, aby svůj dluh nepřiměřeně navyšovala.
Pokud by byly připravené kvalitní dlouhodobé projekty, pak by se vyplatilo využít nízké úrokové sazby
„Při zvýšení úrokových sazeb může být náročnější jeho refinancování. Celkové hospodaření vlády stále postrádá vyšší míru ambicióznosti a opravdové snahy státní dluh alespoň dlouhodobě stabilizovat,” dodal Kovanda.
Nepůjčovat za každou cenu
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky je zadlužování nyní výhodné pouze proto, že úrokové sazby jsou neskutečně nízko.
„Je pravda, že není zcestné takové situace rozumně využít. To ale neznamená, že by bylo zdravé kvůli nízkým úrokovým sazbám za každou cenu státní dluh navyšovat. Zejména pokud by byly připravené kvalitní dlouhodobé projekty, pak by se vyplatilo současných nízkých úrokových sazeb využít,” řekl Novinkám.
Upřesnil, že výnos českých vládních dluhopisů se splatností deseti let je aktuálně pouhých 0,3 procenta, což je nejméně historii. Výnos českých vládních dluhopisů se splatností dvou let je na mínus 0,7 procenta.
„Taková situace vybízí například i k refinancování stávajícího dluhu,” dodal ekonom.
Chybí připravené projekty
„Vzhledem k tomu, že ekonomika na přelomu roku výrazně zpomalila a zpomalení šlo hlavně na vrub investic, a vzhledem k tomu že financování státního dluhu je tak levné, se domnívám, že vláda by měla ušetřené prostředky smysluplně investovat. Chybí ještě dostavět obrovské množství dopravní infrastruktury. Další peníze by se daly vložit i do vědy a výzkumu,” řekl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Chybí projekty, které by se daly hned financovat z ušetřených peněz
„Problém je v tom, že aby se dalo utrácet, musí být investice naplánovány. A v tom je problém ČR. Chybí projekty, které by se daly hned financovat z ušetřených peněz. U infrastruktury například komplikují stavby chybějící posudky EIA (dopady na životní prostředí) podle nových pravidel. Dalším příkladem může být stavba metra D, která už měla dávno běžet, ale hlavní město ještě nevlastní pozemky,” dodal. Investovat by se podle něj mělo pouze do připravených projektů, jinak hrozí, že se peníze vyhodí.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
