Článek
„Pokles podílu dieselových aut není nahodilým výkyvem, ale počátkem trendu, který nás bude provázet řadu let,” řekl Novinkám Jan Linhart, expert na automobilový průmysl ze společnosti KPMG.
„Vše odstartovala kauza Dieselgate, která se již začíná projevovat v poklesu zájmu o dieselová auta. Z části jde o změnu chování spotřebitelů, kteří se více zajímají o dopady jejich auta na životní prostředí a jejich vlastní zdraví. Ti ve svém rozhodování reagují na pošramocenou pověst dieselových aut a hledají alternativu,” uvedl.
Druhým faktorem je podle něj hrozba regulace provozu dieselových aut. Například některá německá města uvažují o zákazu jejich vjezdu do centra. „Vzhledem k životnosti aut mohou tyto regulace dopadnout již na auta dodávaná na trh v současnosti. To jejich majitelům omezí možnost jejich užití, především to pak ale může vést k poklesu ceny ojetých aut v době, kdy budou chtít auto prodat,” upozornil Linhart.
| Aféra Dieselgate |
|---|
| Emisní skandál automobilky Volkswagen, nazývaný také Dieselgate, vypukl v roce 2015. Americká Agentura pro životní prostředí zveřejnila informaci o tom, že VW vybavila své automobily s dieselovými motory softwarem, který snižoval při testech množství vznikajících oxidů dusíku, aby její vozy splnily zákonný limit. |
| Problémy s větším než povoleným obsahem emisí při reálném provozu dieselových motorů měly podle testů ekologických organizací ale i další automobilky. Na prvním takzvanému dieselovému summitu, který se uskutečnil začátkem letošního srpna, se německé automobilky zavázaly, že upraví software u 5,3 miliónu dieselových aut tak, aby v průměru o 25 až 30 procent snížily jejich emise oxidů dusíku. Podle kritiků ale změny softwaru nestačí, je potřeba sáhnout k technické úpravě aut. |
Podle tajemníka Svazu dovozců automobilů Josefa Pokorného zatím z čísel úplně jednoznačně nevyplývá, zda český zákazník reagoval na emisní aféru. „Z pohledu delšího časového období však důsledky zmiňované aféry dopad mají a budou mít, neboť se mimo jiné i mění společenská náklonnost k naftovým motorům osobních vozů v Evropě,” souhlasí Pokorný.
Vyhraněná nálada
„Projevuje se i chování mnoha výrobců, kteří upravují nabídku svých produktů ve prospěch benzínových motorů. V Česku jsme však u osobních automobilů nedosáhli tak vysokého procenta naftových motorů jako např. v SRN, kde to bylo poměrně dlouho přes 50 procent,” upozornil.
Současná nálada je podle něj nicméně vůči dieselům vyhraněná více, než je reálně opodstatněné, například v produkci pevných částic jsou prý poslední generace s filtry pevných částic v provozu dokonce „čistší“ než motory benzínové s přímým vstřikem paliva. Kam se přikloní reálný vývoj, ukáže až budoucnost, soudí.
Podle Petra Knapa z poradenské firmy EY je trend soumraku dieselů v Česku za poslední dva roky zjevný. „Letos se už prodeje aut na benzín dotkly i 59procentního podílu v měsíčních registracích. Ještě před dvěma lety jejich podíl byl spíše 54–55 procent na nových registracích,” řekl Novinkám.
„Je patrné, že ekologické a provozní problémy dieselů už ovlivňují rozhodování zákazníků. Pokud by se pak k negativnímu očekávání vývoje zůstatkové ceny přidala omezení vjezdů do měst obdobná těm zvažovaným v německých aglomeracích, pak se přesun k nedieselovým pohonům může nadále zrychlovat,” uzavřel Knap.
