Článek
Vysočina Wind v žalobě vytýkala ministerstvu životního prostředí, že novela zákona o odpadech účinná od ledna 2013 obsahovala ustanovení, které provozovatelům solárních elektráren ukládalo povinnost přispívat na zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z panelů.
Evropská směrnice však zároveň vyžadovala, aby náklady na odstraňování odpadu z panelů nesli jejich výrobci. Stát podle žaloby nepromítl směrnici správně a včas do českého právního řádu, a způsobil tak provozovatelům elektráren škodu.
Náklady na likvidaci solárních panelů stát firmám platit nebude, rozhodl NS.
NS od roku 2019 obdržel deset dovolání v typově shodných sporech mezi provozovateli a státem. Podle statistik je takových sporů v Česku na 230, požadavky ze strany provozovatelů vůči státu činí dohromady přibližně dvě miliardy korun, uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.
Soudní dvůr EU bod ve směrnici zrušil
Nejvyšší instance se před dvěma lety obrátila s předběžnou otázkou na Soudní dvůr EU. Letos soudní dvůr rozhodl tak, že směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních částečně zrušil, a to právě v bodu, který ukládal povinnost financovat náklady na likvidaci panelů z let 2005 až 2012 výrobcům.
Zájem o fotovoltaiku na střechy dramaticky roste
Rozpor mezi českým právním řádem a evropskou směrnicí tak zmizel, Česko mohlo náklady přenášet na provozovatele elektráren.
„Odpovědnost žalované (České republiky) za škodu odpovídající částkám, které žalobkyně (Vysočina Wind) na těchto nákladech uhradila, je tudíž vyloučena," stojí v rozhodnutí NS.
NS nyní podle Tomíčka rychle rozhodne také o dalších dovoláních v obdobných sporech. Jde o většinu spisů, které leží u nejvyšší instance déle než dva roky. „Je proto předpoklad, že NS brzy velmi výrazně sníží počet svých nejdéle trvajících dovolacích řízení," uvedl Tomíček.