Hlavní obsah

Spor o německý plynovod. Soud EU dal za pravdu Polsku

Aktualizováno

Soudní dvůr Evropské unie v úterý vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi kvůli tomu, že v roce 2016 Rusku umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí komise zrušil a konstatoval, že rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

Foto: Christian Charisius, Reuters

Výstavba plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltického moře.

Článek

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost a energetickou solidaritu. Plynovod OPAL navazuje na baltský podmořský plynovod Nord Stream,který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. OPAL je pozemní částí plynovodu Nord Stream 1 a jeho vstupní bod se nachází v Německu a výstupní bod na hranicích ČR. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Foto: Mapy.cz

Nord Stream a OPAL obchází Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby v prosinci 2016 zablokoval a v úterý ve věci vynesl verdikt.

Také Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL, který přepravuje surovinu z plynovodu Nord Stream zákazníkům v Německu a České republice.

Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy - první vede přes Bělorusko, Polsko a Německo a druhá - dříve hlavní trasa - vede přes Ukrajinu a Slovensko.

Související témata:

Výběr článků

Načítám