Špatný nápad. Bankovní daň by se Česku vymstila, říkají ekonomové

Sociální demokracie v úterý představila svůj návrh na progresívní zdanění bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. [celá zpráva]

„Bankovní daň je velmi špatný nápad. Samozřejmě uvalit sektorové daně můžeme – ale těžce se nám to vymstí,” řekla Novinkám ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

„Zahraniční investoři k nám přišli proto, aby měli zisk, ne proto, aby platili  vyšší daně než jiné firmy. Pokud tedy uvalíme sektorové daně, můžeme prohlásit, že jsme se dvacet let chovali jako velmi špatní hospodáři, protože jsme k nám různými pobídkami, podporami a podobně lákali zahraniční investory, abychom teď veškeré naše předešlé úsilí anulovali a investory opět odradili,” dodala.

Sektorovou daň ekonomka označila za „dávno překonaný populistický nesmysl”, který deformuje podnikatelské prostředí. „Je to signál, že úspěch v podobě vyšších zisků trestáme, zato adorujeme podprůměrnost a průměrnost. Sociální demokracie opravdu chce, abychom byli zemí, v níž se úspěch trestá?” ptá se Šichtařová.

Podle finančního analytika Aleše Tůmy ze společnosti Partners se jedná o „hezký předvolební folklór”.

„Banky se svými poplatky jsou nepopulární, nějaké body to určitě přidá, je to ale poněkud nesystémový návrh. Ano, české banky mají vyšší míru ziskovosti než jejich zahraniční matky, ale kdo říká A, měl by také dodat B,” zdůraznil analytik.

„Banky od finanční krize nesou zvýšené náklady dané stále přituhujících regulací, nejnověji mimo jiné odvody do speciálního záchranného fondu. Místo fňukání nad odlivem dividend do zahraničí by raději vláda měla dělat více pro to, aby bylo celkově atraktivnější zisky v Česku reinvestovat,” uzavřel Tůma pro Novinky.

Podobný názor zastává i odborník na bankovní poplatky Patrik Nacher.

„Tento otřepaný nápad má v lidech vyvolat pocit, že politici umějí zatočit i s těmi velkými. Nicméně ve výsledku náklady ponesou ti malí, tedy bankovní klienti. Tam, kde funguje trh a konkurence, vnese takové opatření až kartelové jednání – banky budou mít motivaci se domlouvat, jak na situaci reagovat,” sdělil Novinkám.

„Náklady se přesunou vůči klientům do méně viditelného prostředí a jede se dál. O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,” připomněl Nacher.

„Návrh zavádění sektorové daně je zoufalým aktem ČSSD, která se snaží naklonit si voliče hrou na strunu jejich nevalného vztahu k bankám. Ten je však do značné míry věcí minulosti, takže sociální demokracie přichází s pověstným křížkem po funuse a hrozí spíše, že si návrhem zatluče pomyslný hřebíček do vlastní rakve,” myslí si ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Po kampani minulých let Češi dnes již prakticky nečelí nemravné poplatkové politice bank jako v minulosti. Navíc se v posledních letech objevila v Česku řada nízkonákladových bank, mezi kterými probíhá lítý konkurenční boj. Toho důkazem je například loňský odchod z byznysu jedné z nich, Zuno Bank,” uvedl.

Konkurence je podle Kovandy značná i mezi velkými bankami. I když dosahují miliardových zisků, ziskovost k poměru k vlastnímu kapitálu v posledních letech proti časům před krizí klesá.

Velkým bankám by navrhovaná daň mohla ubrat řádově jednotky miliard korun ročního zisku, celému sektoru až jedenáct miliard korun, což je téměř pětina zisků.

„V tomto ohledu by to bylo opatření, které by nemělo daleko k situaci v Polsku, kde zavedení bankovní daně destabilizovalo celý bankovní sektor,” uzavřel Kovanda.

Akcie Erste Bank (matky České spořitelny), Komerční banky a Monety na pražské burze v reakci v úterý dopoledne klesaly až o dvě procenta.