Článek
"De Guindos hovořil o částce 300 miliard eur pro celý (záchranný) program. Myšlenka záchrany hned teď ale nevyhovuje Německu," řekl zdroj. Diskuze je tím podle něj zřejmě ukončena do doby, než bude plně funkční stálý záchranný fond eurozóny, takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To bude zřejmě až v září.
"Nic se nestane do doby, než bude fungovat ESM. Až to bude, uvidíme, jak vysoké náklady na obsluhu dluhu Španělsko platí. Pak se k té otázce možná vrátíme," dodal zdroj.
Španělsko už mnohokrát uvedlo, že nepůjde cestou Portugalska, Irska a Řecka a o zahraniční finanční pomoc žádat nebude. "Takový záměr my důrazně odmítáme. Takovou možností jsme se nezabývali, ani jsme o ní nejednali," sdělila v pátek mluvčí španělské vlády na dotaz, aby se k informacím zdroje vyjádřila.
Španělsko by se tak stalo čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která si neví rady s dluhy. Před ním už o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělsko je pod značným tlakem, neboť výnosy dluhopisů jsou na rekordech, a to včetně těch krátkodobých.
Pokud bude Madrid nucen o pomoc požádat, pak částka, kterou bude čerpat, půjde nad rámec 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč) vyčleněných na pomoc španělským bankám. Zvažovaná částka čerpání by snížila zdroje eurozóny prakticky na minimum.
