Článek
V dubnu začne v Česku fungovat Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Jeho vznik byl jednou z podstatných podmínek vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a s ním spojené liberalizace železniční dopravy.
„Otevírání trhu v železniční dopravě se roky slibuje, soukromého dopravce jsme ale na státem dotovanou linku poprvé pustili na konci loňského roku mezi Plzní a Mostem,” uvedl Ťok.
Zatímco EU schválila legislativu, podle které musí státy začít transparentně soutěžit nejpozději do roku 2023, Česko navyšuje přímé zadání
„Na vybraných linkách chceme dále soutěžit a postupně trh uvolňovat,“ dodal.
S pomalým postupem ministerstva není spokojený soukromý dopravce Leo Express. „Plán soutěží se neustále mění, výsledek zůstává stejný – Česká republika stále nedokončila ani jednu soutěž na dálkovou dopravu a rozšiřuje přímá zadání, soutěže jsou zase odsunuty do vyřešení režijního jízdného,” připomněl generální ředitel dopravce Peter Köhler.
„Zatímco Evropská unie v prosinci schválila legislativu, podle které musí státy začít transparentně soutěžit nejpozději do roku 2023, Česká republika naopak navyšuje objednávané výkony i v expresním segmentu,” dodal.
V takzvaném čtvrtém železničním balíčku Evropská unie zmírnila požadavky v liberalizaci osobní železniční dopravy. Smlouvy formou přímého zadání je tak možné uzavírat s platností po dobu přechodného období, které trvá právě do roku 2023. V platnosti však tyto smlouvy mohou být ještě dalších deset let, tedy do konce roku 2032.
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
Od prvního dubna má v Česku začít fungovat Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, který EU považuje za nezbytný pro vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a pokračující liberalizaci železnice.
Zbývá vyčerpat asi 36,3 miliardy korun (z 39,9 miliardy)
Příslušný zákon vešel v platnost teprve v říjnu 2016. Přitom členské státy měly legislativu uvést v soulad s evropskou směrnicí, která o založení tohoto úřadu hovoří, nejpozději do 16. června 2015.
Miliardy na nová vozidla Česko nevyužívá
Předmětem kritiky je dlouhodobě nedořešené čerpání peněz z evropských fondů na nákup nových železničních vozidel. Podle soukromých dopravců by tyto prostředky měly být k dispozici všem dopravcům a ministerstvo dopravy by mělo zajistit jejich transparentní čerpání.
Jak Novinkám sdělil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold, pro tento účel je v rámci operačního programu vyčleněno 286 miliónů eur (zhruba 7,73 miliardy korun).
„Prozatím v této oblasti nedošlo k žádnému čerpání. Pokud by se ani v dalších letech nedařilo prostředky na kolejová vozidla čerpat, lze je využít na jiné intervence v rámci prioritní osy operačního programu, tedy například na financování železniční infrastruktury,” upřesnil mluvčí.
Zbývá polovina času na 91 procent prostředků
Pokud jde o dotace v oblasti dopravy, pro období 2014 až 2020 je k dispozici 4,622 miliardy eur. „Tato částka představuje při současném kurzu 124,89 miliardy korun. Zbývá tedy vyčerpat zhruba 117,4 miliardy korun,” dodal Neřold.
Konkrétně na železniční dopravu bylo vyčleněno 1,478 miliardy eur (39,9 miliard korun). V současnosti byly podle Neřolda vyžádány prostředky ve výši 3,6 miliardy korun. „Zbývá tedy vyčerpat asi 36,3 miliardy korun,” uzavřel mluvčí ministerstva dopravy.
Téměř v polovině období 2014 až 2020 bylo tedy z prostředků určených na železniční dopravu vyčerpáno 9 procent, z prostředků pro celou oblast dopravy 6 procent.
Komplikace s tarifem a režijním jízdným
Tři soukromí dopravci – Arriva, Leo Express a RegioJet – na začátku března jednali na ministerstvu dopravy, jehož počínání kritizují. Obávají se, že větší část spojů opět dostanou České dráhy v rámci systému přímého zadání státem, který umožňuje čtvrtý železniční balíček.
„Už v předchozích materiálech pro jednání vlády jsme jasně deklarovali, že mimo systém postupných soutěží se předpokládá přímé zadání ČD, zejména na páteřních linkách. Mimo režim soutěží tak bude i nadále v přechodném období do roku 2033 předvídán i systém přímého zadání státem vlastněnému dopravci,” zdůraznil mluvčí ministerstva dopravy.
Soukromí dopravci se zároveň pokusili předejít komplikacím s integrovaným jízdným. „Proto jsme na ministerstvu také představili společně vytvořený projekt uznávání jízdného mezi jednotlivými železničními dopravci,“ podotkl ředitel Arrivy Daniel Adamka.
Právě kvůli neexistenci systému jednotného tarifního jízdného a nedořešení systému takzvaného režijního jízdného ministerstvo dopravy od roku 2006 nerealizovalo jediné nabídkové řízení na železniční dopravce. Zdá se tak, že skutečná liberalizace české železnice je v tuto chvíli v nedohlednu.
