Šmejdi vytahují z lidí dávno promlčené dluhy

Nestačí nad tím mávnout rukou, ale je nutné se bránit, tedy aby za vás právník nejprve na obdrženou předžalobní upomínku neprodleně odpověděl vymahačům a pak případně u soudu namítl promlčení.

I když soudce vidí, že dluh je promlčen, namítnout to musí žalovaný. Mnoho lidí to ale neví, bojí se exekucí a překupníků s pohledávkami, a tak, ještě než je věc u soudu, splácejí.

Anebo promlčení nenamítnou a pak je pravděpodobné, že to inkasní specialisté se svými advokáty dotáhnou až do exekuce, když vidí, že je co sebrat.

Vymahači vytahují už i dávno promlčené pohledávky proto, že Češi splácejí své závazky lépe a už několik let rapidně ubývá počet i objem nově neuhrazených pohledávek. A tak sahají hluboko do minulosti.

Pan Michal P. z Frenštátu pod Radhoštěm dostal letos v únoru výzvu k plnění.

V této výzvě ho inkasní společnost Bohemia Faktoring vyzvala, aby do 21. února 2020 zaplatil 105 134 korun z titulu toho, že od 16. června 1996 má z leasingové smlouvy s GE Money Auto dlužit 3905 korun. Bohemia Faktoring převzala pohledávku od GE loni v březnu.

„Neuhradíte-li svůj závazek, podá klient žalobu. K vymáhání soudní cestou bychom přistupovali jen velmi neradi,“ napsali za Bohemia Faktoring advokáti Karel Goláň a Kristýna Drápalová z AK G Legal.

Ve skutečnosti ale má tato pohledávka velmi mizivou šanci, že od soudu dostane exekuční titul. Pohledávka je promlčená a dlužnou částku navyšuje třicetkrát.

„Pohledávka byla promlčena nejpozději od 17. 6. 2000. K promlčení by nedošlo, pokud by žaloba byla doručena nejpozději poslední den lhůty k soudu. Žaloba ale k soudu doručena nebyla,“ řekl Právu advokát Adam Batuna. Podle něho je nezákonný i úrok 0,3 procenta denně – tedy 109,5 procenta ročně.

„Úrok je nárokován v nezákonné výši převyšující do doby promlčení až desetinásobně přípustnou hranici úroku z prodlení. Úrok z prodlení se jako celek promlčuje spolu s promlčením jistiny, což judikoval v několika případech Nejvyšší soud. Uplatnění práva na zaplacení, které je již promlčeno takřka 20 let, s aplikací nezákonné výše úroku z prodlení, který kumulativně takřka třicetinásobně převyšuje samotnou jistinu, je jednáním věřitele hrubě v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochranu,“ míní Batuna.

Připomíná, že pokud věřitelé rozesílají takové dopisy dlužníkům, kteří nemají právní vzdělání anebo jsou v takové sociální situaci, kdy si nemůžou dovolit zaplatit advokáta, tak ti se mohou vyděsit.

„Samozřejmě že většina takových chudáků dlužníků pak běží za věřiteli a domlouvají splátkové kalendáře, protože už vidí, jak u nich doma zazvoní exekutor. Celá rodina se tím pak stresuje, protože zpravidla neví, co má dělat,“ shrnuje Batuna.

Podle něho by právo, které je prokazatelně promlčeno, mělo po deseti letech promlčení rovnou zanikat.

„A pokud věřitel toto právo přesto uplatní u soudu, soud k tomu přihlédne z úřední povinnosti a nárok věřitele automaticky i bez námitky dlužníka zamítne,“ představuje si Batuna případnou legislativní úpravu. Dnes to tak bohužel nefunguje.

Jak právník vysvětluje, samotným promlčením totiž právo nezaniká, je to tzv. naturální obligace, tedy věřitel může od dlužníka přijímat plnění i na již promlčený nárok.

Tedy i vůči promlčeným pohledávkám je třeba se bránit. To znamená obrátit se nejlépe osobně na advokáta, kterého si člověk vybere, a jeho prostřednictvím podat podle bydliště místně příslušného soudu námitku, jestliže už byla pohledávka vymahači u soudu zažalována. Pokud ještě ne, advokát vymahačům odepíše, že nic platit nebudete a proč.

Advokát si za to účtuje taxu za úkony, a je proto vhodné se s ním předem dohodnout na tom, kolik úkonů předpokládá a na co vás to přijde.

Je třeba počítat i s několika tisíci korun. Většinou vymahače odradí už jen advokátova odpověď na předžalobní upomínku a je nanejvýš pravděpodobné, že pak už k soudu nepůjdou, protože vidí, že se umíte účinně bránit.