Článek
Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 3,4 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na letošních 43,3 procenta HDP. V roce 2022 by měl vzrůst na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,3 procenta HDP v roce 2024. Odhady MF rovněž zlepšilo. V srpnu odhadovalo, že veřejný dluh bude v příštím roce 46,2 procenta a v roce 2024 51,8 procenta.
„Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky,” uvedlo MF.
Úřad čeká, že deficit půjde na vrub především státního rozpočtu. Obce a kraje by měly letos vykázat přebytek hospodaření. „Naproti tomu u fondů sociálního zabezpečení odhadujeme, navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce, deficitní hospodaření,” dodalo MF.
Státní dluh ke konci září stoupl na 2,3 bilionu, potvrdilo ministerstvo financí
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.
ČNB čeká nižší deficit
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta HDP. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,8 procenta HDP letos, na 43,9 procenta příští rok a na 45,3 procenta v roce 2023.
Národní rozpočtová rada ve své říjnové studii konstatovala, že plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. ČR ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie.