Článek
Bez autosegmentu pak růst prodejů obchodníků zmírnil z 10, 5 procenta na 4,6 procenta, vyplývá ze včera zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zdražení energií a potravin zmenší domácnostem prostor pro útraty za zbytné zboží či služby
Větší zájem než před rokem měli lidé v únoru o všechen sortiment nepotravinářského zboží. O více než deset procent klesly meziročně tržby e-shopům, loňské výsledky ale ovlivnila epidemie koronaviru, kvůli které byl omezený provoz řady kamenných prodejen.
„Nejvíce vzrostly tržby za oděvy a obuv. Prodejcům potravin se dařilo ve specializovaných prodejnách, naopak nespecializované prodejny s převahou potravin vykázaly meziroční pokles,“ shrnula ředitelka odboru statistiky obchodu ČSÚ Marie Boušková.
Do tržeb se promítá i zdražování výrobků, které je hnané především prudce rostoucími cenami energií, ale i přetrvávajícími problémy v logistice a zvýšenými maržemi obchodníků. Útraty v prodejnách oděvů a obuvi podle statistiků stouply o téměř 120 procent.
Obchody se sportovním vybavením si polepšily meziročně o více než třetinu, v prodejnách domácích potřeb rostly tržby zhruba o 17 procent a v prodejnách elektroniky o 11,3 procenta. Více lidé utratili také v drogeriích a lékárnách.
Samotné tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o jedno procento. Z toho nižší byly tržby za prodej aut včetně náhradních dílů, ale za opravy lidé utratili více.
Lidé omezují nákupy
V meziměsíčním srovnání tržby v maloobchodu bez prodejů a oprav aut v únoru stagnovaly, přičemž za pohonné hmoty vzrostly o 1,9 procenta a za nepotravinářské zboží o jedno procento. Naopak za potraviny tržby meziměsíčně klesly o 2,2 procenta.
Podle ekonomů lidé pod vlivem rostoucí inflace postupně nákupy omezují, přičemž tento trend bude podle nich sílit. Negativní vliv na spotřebitelskou poptávku mají hlavně vysoké ceny elektřiny a plynu, pohonných hmot a dále růst sazeb České národní banky, který zdražuje úvěry.
Výsledky jednotlivých obchodníků se podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka liší. „Zatímco prodejcům IT techniky se dlouhodobě daří, u obchodů s oblečením a obuví je situace podstatně horší, protože prodávají reálně o 18,5 procenta méně zboží než v roce 2019. Na druhou stranu ovšem výrazně vzrostly ceny jejich zboží, a to i ve srovnání s ostatními zeměmi EU,“ upozornil.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta mají rostoucí spotřebitelské ceny svůj vrchol teprve před sebou. „Cenové tlaky spojené s válkou na Ukrajině budou nákladového charakteru a projeví se především ve zdražení energií a potravin. To znamená, že se domácnostem zmenší prostor pro útraty za zbytné zboží či služby,“ řekl.
Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities konstatoval, že lidé, kteří budou nakupovat stále stejné produkty, za ně v budoucnu zaplatí více peněz. Inflace bude podle něj natolik vysoká, že nominální tržby mohou narůstat, i když lidé mírně svou spotřebu omezí.