Rusko na ekonomickém fóru v Petrohradě otevřeně přiznalo, že je v problémech

Dalšími účastníky hlavní debaty prvního dne byli ještě ministr hospodářství Maksim Rešetnikov a poradce prezidenta Maksim Orešnikov. Všichni čtyři sami sebe označili za lékařský tým. Komsomolskaja pravda napsala, že nemoci ekonomiky jsou mnohem závažnější, než tomu bylo při předchozích ročnících fóra, a sama položila řečnickou otázku: Jak léčit dlouho trpící ekonomiku?

Centrální bankéřka s nadsázkou řekla, že neuškodí lekce jógy. „V nynějších podmínkách je důležitá ohebnost. Situace se rychle mění a je na ni potřeba rychle reagovat. Vnější podmínky se nadlouho změnily. V mezinárodní dělbě práce ztrácíme. Vyvážíme se slevou a dovážíme s přirážkou,“ upozornila.

Podle ní je důležité, aby byla podstatná část výroby určena pro vnitřní trh. „Nejdůležitější teď není nominální růst ekonomiky, ale rozdělení bohatství mezi lidi. Do popředí se dostává otázka snižování nerovnosti a boje s chudobou,“ uvedla Nabiullionová, z jejíchž slov jasně plyne, že v zemi je problémem právě chudoba a nerovnost.

Podle nedávno zveřejněných údajů ruského statistického úřadu Rosstat vzrostl v Rusku počet lidí žijících pod hranicí chudoby na 21 milionů, tedy na 14,3 % populace. Jde o výrazný nárůst proti předcházejícímu období. Hranice chudoby je v Rusku stanovena na příjem 12 916 rublů (5257 korun) měsíčně.

Ministr financí Siluanov podle listu odmítl pumpovat do ekonomiky peníze, protože by to podle něj roztočilo spirálu inflace. Místo toho doporučil tradiční léčebné hladovění: „Musíte žít v rámci svých možností. Pokud bude ekonomika přesycena penězi, nebude to lepší.“

„Rozpočet je složitý nástroj,“ uvedl Siluanov a vyzval ke škrtům: „Teď odevšad slyšíme: dej peníze sem, dej je tam. Ale rozpočtový lék (uvolňování peněz) se může velmi rychle proměnit v drogu. Objeví se nerovnost a vysoká inflace. Je potřeba přidělovat peníze, ale nemělo by se zapomínat na rozpočtovou stabilitu. Když se jí vzdáme, zanese nás to do extrémů. V Argentině a v Turecku je inflace 70 až 80 procent. Potřebujeme to?“

Neshodl se v tom s ministrem hospodářství Rešetnikovem, podle kterého nastal čas investovat do ekonomiky. „V posledních letech byla rozpočtová a úvěrová politika docela přísná. Důsledkem této stability bylo výrazně nižší tempo hospodářského růstu. Klíčovou sazbu a rozpočtová omezení jsme uvolnili během koronaviru a ekonomika reagovala velmi rychle,“ míní Rešetnikov.

Přiznal, že to vedlo k inflaci, ale dodal, že makroekonomická stabilita není cíl, ale prostředek.

Nakonec se ale všichni shodli, že je potřeba dosáhnout rovnováhy mezi příjmy a výdaji a vydávat peníze jen na to, co má největší přínos pro podnikání a občany.

Zdůraznili, že je důležitá digitalizace a rozvoj nových technologií, což by ale měl dělat soukromý sektor. „V podnikání se musí riskovat a investovat,“ vyzval soukromý sektor Siluanov. I Nabiullionová v něm vidí sílu schopnou pomoci. Horovala proto pro menší omezení pro podnikatele. „K překonání krize je potřeba dát svobodu soukromé iniciativě,“ apelovala.

Když se poslanec Andrej Makarov obrátil na prezidentova poradce Maksima Oreškina, jestli „u nás bude taková svoboda“, tak mu odpověděl, že prý samozřejmě. Podle listu to však nepůsobilo věrohodně, stejně jako když říkal, že „tisíciletá ruská historie ukazuje, že pokaždé uspějeme. Je potřeba si věřit“.

List jedovatě podotkl, že není jasné, jak činovníci chápou pojem svoboda, a dodal, že z nějakého důvodu se nikde nedaří snižovat daně, upouštět od prověrek a redukovat administrativní zátěž. „Byznys plán nestojí na sloganech,“ uzavřela zprávu Komsomolskaja pravda.

List tak sice hrál na kritickou notu, nikde ale nezmínil sankce uvalené na Rusko ani speciální vojenskou operaci, jak Kreml nazývá invazi na Ukrajinu, kvůli které Moskva postihům od mezinárodního společenství čelí.