Článek
Moskva zjevně obnovuje zásoby, jejichž část v minulých letech obětovala na záchranu propadajícího se rublu. Ruské státní zlaté rezervy tak dosáhly 2168 tun zlata, informoval list Kommersant. Ruská centrální banka se je podle listu snažila průběžně doplňovat již v roce 2014, kdy začaly platit první západní protiruské sankce.
Zvyšování státních rezerv pokračovalo i v loňském roce, kdy banka koupila 273,7 tuny zlata, tedy zhruba polovinu množství, které ve stejném roce získaly centrální banky všech ostatních zemí světa. Podle Kommersantu hodnota ruských zlatých rezerv letos v květnu dosáhla 90 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Vychází z květnové ceny kolem 1290 dolarů za trojskou unci.
| Státní rezervy (v tunách) | ||
|---|---|---|
| 1. | USA | 8133,5 |
| 2. | Německo | 3369,7 |
| 3. | MMF | 2814,0 |
| 4. | Itálie | 2451,8 |
| 5. | Francie | 2436,0 |
| 6. | Rusko | 2168,0 |
| 7. | Čína | 1852,5 |
| 72. | Česko | 8,8 |
Podle WGC posilováním zlatých rezerv Rusko usiluje o zvýšení nezávislosti své ekonomiky. „Moskva se jednoznačně snaží snížit objemy investic do amerických dluhopisů a pokouší se tak zajistit ‚dedolarizaci‘ své ekonomiky,“ vysvětlila rada.
Drahými kovy proti sankcím
„Ráda by se také zvyšováním zlatých zásob zabezpečila před další globální ekonomickou krizí,“ dodala.
Na „horší časy“ se nákupy zlata podle Kommersantu připravují i další centrální banky: pětina z nich hodlá nákupy zvyšovat i v dalších měsících letošního roku.
| Milníky ve vývoji cen |
|---|
| Srpen 1971 – Cena zlata začala růst poté, co americký prezident Richard Nixon zrušil navázání dolaru na zlato. Padl tak tzv. brettonwoodský systém. |
| 1980 – Nejistota provázející sovětskou intervenci v Afghánistánu a islámskou revoluci v Íránu vyhnala cenu zlata na tehdy rekordních 850 dolarů za trojskou unci. |
| Srpen 1999 – Zlato spadlo na 251 dolarů poté, co Bank of England a další centrální banky oznamují úmysl rozprodat zlaté rezervy. |
| Srpen 2011 – Spekulanti i investoři obávající se růstu inflace po konci světové finanční krize vyhnali cenu zlata na nový rekord 1917 dolarů za trojskou unci. |
„Rusko nenakupuje samo. Zlaté rezervy doplňuje většina zemí. Je to dáno růstem globálního geopolitického napětí, rozrůstáním nejrůznějších sankcí a dezintegračních zásahů do světového obchodu v podobě celních omezení,“ konstatoval ruský analytik Sergej Dějněka.
Proto v prvním čtvrtletí nakupovaly také například Kazachstán, Katar, Kolumbie, Turecko či Ekvádor. Írán naopak nejen prodával, ale kvůli sankcím platil zlatem značnou část „choulostivých“ dovozů.
Moskva téměř neprodává
Rusko také patří mezi největší producenty zlata na světě: společně s Čínou, Austrálií, USA a Kanadou se již několik desetiletí drží v první pětce. Loni vytěžilo zhruba 314 tun žlutého kovu a není bez zajímavosti, že celých 86 procent domácí produkce plynulo do zlatých rezerv a pouhých 14 procent putovalo na trh.
| Roční produkce (v tunách) | ||
|---|---|---|
| 1. | Čína | 420 |
| 2. | Austrálie | 270 |
| 3. | Rusko | 250 |
| 4. | USA | 237 |
| 5. | JAR | 190 |
| 6. | Peru | 150 |
| 7. | Mexiko | 125 |
Část také do šperkařského průmyslu, po jehož produkci poptávka v Rusku, Číně či USA opět stoupla. Právě tyto tři trhy podle WGC nahrazují výrazné snížení obchodu se šperky na Blízkém východě či brexitový „šperkový pád“ v Británii.
Poptávku po mincích táhnou Íránci
O zlato projevují v posledních letech větší zájem také drobní investoři: jen loni fyzické osoby nakoupily 1090 tun zlatých cihel a mincí. Zájem o zlaté mince loni meziročně stoupl o 26 procent. Nezasloužili se o to ale Číňani, tahouni uplynulých let, ale Íránci, kteří se tak pokoušejí zachránit svůj majetek.