Článek
Rubl navázal na pondělní růst. Ruská měna reaguje na zprávy, podle kterých domácí vláda a centrální banka vyvíjejí tlak na velké státní exportéry, aby prodávali na domácím trhu část svých příjmů v dolarech, a pomohli tak zabránit domácí měně v dalším propadu.
Rubl se letos dostal pod značný tlak v důsledku klesajících cen ropy a protiruských sankcí, kvůli kterým je pro ruské firmy prakticky nemožné půjčit si na Západě.
Pomoci mají těžaři ropy i diamantů
Ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že ruský premiér Dmitrij Medvěděv podepsal nařízení, podle kterého mají největší státní vývozci prodávat na domácím trhu část svých příjmů v zahraničních měnách.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv na krizovém zasedání kvůli rublu.
V příštích dvou měsících by to na trh mohlo dodat zhruba miliardu dolarů denně, napsal také deník, z něhož citovala agentura Reuters. Pokyn prý Kreml poslal plynárenskému monopolu Gazprom, ropným gigantům Rosněfť či Zaruběžněfť nebo producentům diamantů Alrosa a Kristall.
Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům Putinovy vlády, letošní vývoj však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před nástupem současného prezidenta Vladimira Putina k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva. Ruští poslanci schválili možnou pomoc pro klíčové banky ve výši až bilión rublů. [celá zpráva]
Mezi prvními dostala peníze na odvrácení krachu menší banka Trust. [celá zpráva]
Kurz rublu na bankovní směnárně v Moskvě
Putin slibuje, že nebude opětovně zavádět omezení pohybu kapitálu. Na nová opatření se však pravděpodobně bude pohlížet jako na měkčí verzi omezení kapitálových toků, podotkl Reuters.
Ruská centrální banka podle Reuters uvedla, že konzultuje s velkými exportéry s cílem stabilizovat situaci na měnovém trhu. Banka se už minulý týden pokusila kurz rublu stabilizovat prudkým zvýšením sazeb, opatření ale vyvolalo paniku a rekordní oslabení rublu.