Článek
„Mrzí nás ještě spousta problémů, které se týkají ochrany zvířat. Dnes se intenzivně zabýváme klecovým chovem slepic, aby se už slepice v klecích nechovaly. Většina supermarketů nám slíbila, že klecová vajíčka do roku 2025 přestane prodávat,“ řekl Právu Marek Voršilka, předseda organizace Obraz – Obránci zvířat.
Zavázaly se k tomu například řetězce Globus, Rohlík.cz, Košík.cz, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland i Penny Market.
V Česku se v klecích chová téměř 90 procent z celkového počtu přibližně 4,1 milionu slepic ve velkochovech. Rozměry klece pro jednu nosnici musí být podle evropské směrnice od roku 2012 alespoň 27 krát 27 centimetrů, ochranáři však upozorňují, že nosnice v nich trpí.
Nemají pohyb, nemohou se protáhnout či mávat křídly, křehnou jim kosti, které se lámou, zvířata nemohou pohodlně stát, protože jim mřížemi propadávají končetiny a často se jim vykloubí. Mezi ptáky proto roste agresivita a objevuje se i kanibalismus.
Problém: Dodavatelé
Nosnice chované na podestýlce žijí v mnohem lepších podmínkách. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je zhruba sedm slepic.
Nosnice chované na podestýlce žijí v mnohem lepších podmínkách. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je zhruba sedm slepic. Do úplného ukončení prodeje se obchodní řetězce budou snažit postupně navyšovat odběr vajec od nosnic na podestýlce nebo z volného chovu. Problém však je najít vhodné dodavatele, kteří zajistí potřebnou kvalitu a objem.
Už teď vejce od nosnic na podestýlce nebo z volného chovu přes vyšší cenu mizejí rychle z regálů.
Celý trh si musí uvědomit, jakou cenu mají tato ‚lepší‘ vejce
„Budeme z prodeje postupně stahovat vejce z klecových chovů a nahradíme je těmi, která jsou z hlediska podmínek chovu slepic přijatelnější. Bude to však chvíli trvat a bude nutné najít chovatele schopné splnit podmínky pro tak velkoobjemový prodej, jaký máme v Globusu,“ řekla Právu mluvčí Globusu Rita Gabrielová.
V současné době se cena jednoho „klecového“ vejce pohybuje od tří do šesti korun, vejce od slepice na podestýlce v hale lze koupit za čtyři až sedm korun a vejce z volného chovu stojí kolem sedmi až deseti korun.
„Nedokážeme říci, jaké ceny nám dodavatelé nabídnou. Ale můžeme už nyní předpokládat, že nový chov v lepších podmínkách bude mít jiné náklady než ten klecový. Bude muset dojít k cenovým dohodám napříč trhem. Celý trh si musí uvědomit, jakou cenu mají tato ‚lepší‘ vejce,“ dodala Gabrielová.
Českomoravská drůbežářská unie informovala, že nyní jsou ve velkochovech klecové chovy nejrozšířenější. Aby tito dodavatelé udrželi pro svá vejce odbyt, budou muset způsob chovu nákladně upravit. Do přestavby technologií přitom museli naposledy investovat před rokem 2012, když začala platit eurosměrnice pro tzv. obohacený klecový chov.
Nové klece poskytují nosnicím větší komfort, mají k dispozici hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení, vybavení na obrušování drápů a celkově větší životní prostor.
„Cena vajec v ČR není zdaleka na evropské úrovni, kazí ji dovozy vajec z okolních států, především dodavatelů z Polska, kteří se zbavují svých přebytků za podnákladové ceny a likvidují naše producenty,“ sdělila Právu šéfka unie Gabriela Dlouhá. Změna chovu bude podle ní znamenat navýšení ceny vajec o desítky procent. Je přesvědčena, že na situaci je potřeba nahlížet z celoevropského kontextu.
Vykupují „veteránky“
„Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští producenti zdaleka nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude,“ uvedla. Podle Dlouhé by racionálním řešením bylo nechat dosloužit dosavadní obohacené klecové technologie a nové už nestavět.
Dnes existují celkem tři druhy chovů: obohacené klecové chovy, podlahové chovy, chovy s výběhem a ekologické chovy. Odborník na chov drůbeže František Šonka z Českého svazu chovatelů zvířat se domnívá, že konec klecových chovů je pouze otázka času.
„O tom se mluví už dávno. Vyžaduje to sám trh. Lidé si kupují raději vejce z volných chovů a myslím, že je to správné,“ řekl Právu. Upozornil, že kvalita vajec z tzv. volného chovu sice není jednoznačně vyšší, slepice má však lepší život a přirozeněji se stravuje.
Ochranáři zvířat naplno rozjeli kampaň proti klecovým chovům v létě, kdy zveřejnili reportáž ukazující, jak slepice v takových podmínkách trpí. Aktivisté také vykupují „vysloužilé“ slepice z klecových chovů a nabízejí je k odkupu.
Pro ptáky není ideální ani chov v halách na podestýlce. Ve vysokém počtu si slepice nedokážou v hejnu vybudovat přirozenou hierarchii a jsou ve stresu. Mohou se sice volně pohybovat, ven se však nedostanou.
Farmy končí, tápou
Do konce letošního ledna musí ze zákona skončit veškeré farmy, které chovají lišky a norky na kožešinu. V Česku jich bylo devět a chovaly zhruba 20 tisíc zvířat. Marie Ducháčková z farmy ve Vítějevsi už Právu potvrdila, že všechna zvířata vybili a jejich kožešiny nyní nabízejí v aukcích. Čemu se farma bude věnovat dál, její majitelé ještě netuší.
„Budeme se orientovat na jiná zvířata, ale ještě nevíme na co, nedostaneme ani korunu, žádné odškodnění,“ řekla Právu. „Zatím jsme sondovali možnosti. Začít znovu stojí moc peněz. Vybavení na lišky a norky se nedá použít na jiná zvířata,“ dodala.
Zákon umožňuje chov pouze těch kožešinových zvířat, která se využívají i pro maso. V úvahu tak připadají například králíci nebo nutrie. Chov nutrií však podle Českého svazu chovatelů v Česku v zásadě neexistuje. „O nějakých farmách není ani řeč. Chovají je spíš drobnochovatelé pro sebe, v podstatě jen na maso. Kožešina je v dnešní době neprodejná. Trh o nutriové kožešiny zájem nemá,“ řekl Právu specialista na chov kožešinových zvířat Marek Fila.
Česká republika se zákazem chovu připojila k dalším 12 evropským zemím. Zákon byl schválen 1. srpna 2017.