Ředitel Teplárenského sdružení ČR Hájek: Ceny tepla stoupnou za rok víc než letos

Hlavním důvodem těch největších zdražení bylo, že teplárna ztratila svého dodavatele plynu. Jednalo se spíše o menší města, kde dodavatel plynu vypověděl smlouvu a teplárna sháněla plyn na konci roku na trhu za momentální, velmi vysoké ceny.

To jsou ale výjimky. Máme přehled o reprezentativním vzorku přibližně milionu domácností – a tam v případě tepla z uhlí vychází meziroční navýšení ceny v průměru o 20 procent a u plynu asi o 30 procent.

U uhlí jsou hlavním důvodem emisní povolenky, které velmi rychle zdražují, a v případě plynu je to samotná komodita.

Nemám křišťálovou kouli, vidím pouze, kam se hýbou komoditní trhy, a vím, co by se stalo, kdyby za dnešní ceny teplárny nakupovaly plyn a povolenku na příští rok. Netušíme ale, co se bude dít kolem situace na Ukrajině, zda bude v provozu plynovod Nord Stream 2 a podobně.

Z toho, co ukazují trhy, nám vychází, že teplo z uhlí by šlo nahoru o dalších více než 20 procent a teplo z plynu ještě výrazně více.

Zemní plyn stál v roce 2020 kolem 20 až 25 eur za MWh a teď stojí přes 60 eur, tedy téměř trojnásobek.

Do cen pro koncové zákazníky se to promítá se zpožděním. To, co se dostalo do cen tepla, jsou velkoobchodní ceny plynu a povolenek mezi koncem roku 2020 a první polovinou loňského roku, kdy teplárny nakupovaly na letošek. Velké teplárny nakupují průběžně. To, co se odehrálo během podzimu a odehrává se teď, se do cen tepla, ale i elektřiny nebo plynu pro domácnosti dostane až příští rok.

Ano. U tepla z uhlí uvidíme, kam se pohne cena povolenky. Zatím ale nevidím v Bruselu ochotu uznat, že situaci kolem povolenek nezvládli. Za její cenou nejsou jen spekulanti, ale je to i nezvládnuté utahování systému, které neodpovídá možnostem, v kombinaci s odchodem Německa od jádra a drahého plynu.

Na jednu stranu je tu přehnaná ambice, na straně druhé objektivní realita drahého plynu a konce jádra v Německu, což vyvolává poptávku po fosilních palivech pro výrobu elektřiny.

Myslím si, že to bude mít velmi negativní důsledky a že to Evropa přehnala, ale nevidím ochotu to přiznat a přizpůsobit regulaci realitě. Cena povolenky může růst klidně dál, žádný strop není. Když stála povolenka 60 eur, tak eurokomisař Frans Timmermans tvrdil, že to je vlastně fajn, že to je trh.

Teď, když už stojí povolenka 90 eur, tak už je asi trochu nervózní, ale co když bude povolenka za 130 eur? Mám pocit, že Evropská komise se chová jako automobilista, který se řítí stokilometrovou rychlostí proti zavřené garáži a doufá, že někdo určitě na poslední chvíli dveře otevře a on projede.

Možnosti tu jsou, ale velmi omezené. Přes 50 procent tepla máme pořád z uhlí. To je dnes při cenách plynu i při šílené ceně povolenky pořád dobré, z plynu máme tepla asi čtvrtinu.

Ale třeba teplárny Brno mají velký projekt na biomasovou teplárnu, která by nahradila část plynu. Mají projekt na rozšíření spalovny, která by rovněž dodávala teplo. Jinde ale bude potřeba plynu více, protože bude končit uhlí. Neprolomili jsme těžební limity, zásoby kvalitního uhlí pro teplárny do roku 2030 dojdou, ale topit se musí.

Určitě, a dokonce bude muset. Do chudoby se příští rok může propadnout tolik lidí, že už to nepůjde řešit sociálními dávkami. V zákoně o podporovaných zdrojích energie je tzv. přechodná transformační podpora tepla.

To znamená možnost, aby stát teplárnám zpětně kompenzoval část nákladů na povolenky. Je to ale otázka, najít na to peníze v rozpočtu, a také otázka notifikace u Evropské komise, protože se jedná o veřejnou podporu. Kdyby se to využilo na sto procent, tak by teplo z uhlí příští rok nemuselo zdražovat vůbec nebo jen minimálně.

V porovnání s odpuštěním DPH na elektřinu nebo plyn, které navrhovala předchozí vláda, jsou to jen „drobné“, výrazně pod 10 miliard Kč. Navíc by to bylo srovnání podmínek. Proč mají domácnosti odebírající teplo z tepláren platit povolenky a ostatní nemusejí?