Propad české ekonomiky bude pátý největší na světě

Český hrubý domácí produkt (HDP) podle OECD letos poklesne o 9,6 procenta. V roce 2021 potom přijde ekonomické oživení, česká ekonomika vzroste o 7,1 procenta.

V případě, že by přišla na podzim druhá vlna epidemie a s ní další omezení ekonomiky, český HDP by poklesl o 13,2 procenta, příští rok by pak stoupl jen o 1,7 procenta.

Podle hlavního ekonoma skupiny Natland za tímto umístěním Česka stojí tři faktory. „Česko mělo ještě rok před covidem relativně zdravý růst. Proto teď padá z větší výšky,“ uvedl na dotaz Novinek.

Druhým faktorem je podle ekonoma skutečnost, že se česká ekonomika začala propadat už ke konci roku 2019. „Rychle se zbrzdil růst, narostla inflace. Na začátku tohoto roku před hlavním náporem covidu do března klesly investice o téměř deset procent, což představovalo druhý největší propad v EU. Covid nás tak zastihl v klesající fázi cyklu a nyní se oba tyto efekty násobí,“ doplnil Bartoň.

Posledním faktorem je podle Bartoně podoba karantény v Česku. „Rozhodli jsme se pro jednu z nejrestriktivnějších verzí možných karantén. Vládní kompenzace způsobených škod daleko zaostává za ostatními státy, pokud nebereme v potaz sliby, ale realitu. Strach z pokračování restrikcí dále ovlivňuje spotřebitele, kteří se nyní bojí nakupovat,“ uzavřel ekonom.

Naopak nejnižší pokles OECD předpokládá u Jižní Korey, která zavedla efektivní systém plošného testování a izolace potvrzených případů. Její ekonomika by měla nejprve klesnout o 1,2 procenta a o rok později potom o 3,1 procenta růst. V případě druhé vlny by korejský HDP klesl o 2,5 procenta.

Poměrně dobře by na tom mohlo být i Švédsko, které nešlo cestou restriktivních opatření, ale doporučeních. Propad tamní ekonomiky by měl být devátý nejmenší ze zemí OECD. V případě, že by přišla druhá vlna, švédský HDP by klesl o 7,8 procenta a o rok později by o 0,4  procenta rostla. Pokud by nepřišla, tamní ekonomika by klesla o 6,7 procenta a o rok později by rostla o 1,7 procenta.