Prominutí DPH za energie ušetřilo všem pár stovek. Nový příspěvek dá tisíce, ale jen někomu

Minulá vláda řešila zvýšené ceny energií plošně. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpustila na měsíce listopad a prosinec placení DPH za energie ve výši 21 procent.

Lidé však nepocítili úlevu na zálohách, ale až ve vyúčtování, které se nejčastěji provádí jednou ročně. Pokud tedy měli ve vystavené faktuře nedoplatek, vznikla jim sleva, v případě přeplatku se jim vrácená částka ještě o něco navýšila.

Dvouměsíční osvobození od DPH většině domácností nakonec ušetřilo jen pár stovek korun. „V případě, že rodina pomocí elektřiny svítí a vaří, mohla činit úspora za listopad a prosinec 360 korun. U vysoké spotřeby – typicky rodina, která elektřinou topí (těch je nicméně jen několik procent), za listopad a prosinec uspořila téměř 1200 korun,“ sdělil Novinkám mluvčí největšího českého dodavatele ČEZ Roman Gazdík s tím, že se jedná o hrubé odhady na základě průměrné výše faktury.

Podobně tomu bylo i u klientů Pražské energetiky (PRE). Zhruba tři čtvrtiny z nich používají elektřinu jen ke svícení a k provozu běžných spotřebičů, případně elektrického sporáku.

„Typický odběratel v této skupině bydlí v bytě o velikosti 2+kk. Zde se měsíční platba v loňském roce pohybovala zpravidla ve výši méně než tisíc korun. Pokud vezmeme v potaz, že DPH byla odpuštěna ve dvou měsících, to je dvakrát jedna pětina měsíční platby. V součtu za dva měsíce tedy můžeme hrubým odhadem mluvit o necelých 400 korunách uspořených na DPH,“ vysvětlil mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Méně než desetina odběratelů PRE pak využívá elektřinu také k ohřevu vody a topení. Uvést přibližnou úsporu u této skupiny zákazníků ale příliš nejde, neboť se to odvíjí individuálně podle toho, jak moc domácnosti topí a jaká topidla využívají. „Ovšem i v případě klientů, kteří využívají elektřinu k vytápění, lze hovořit o úspoře na DPH v řádu vyšších stokorun, nanejvýš v úrovni přes tisíc korun,“ dodal Hanzelka.

U plynu byly uspořené částky zhruba stejné. Například u Innogy se úspora u domácností, které na plynu pouze vaří, pohybuje mezi 70 až 130 korunami. „Zákazník v menším rodinném domku na základním tarifu Standard ušetřil tisícovku, zákazník v režimu dodavatele poslední instance pak skoro dva a půl tisíce,“ řekl Novinkám mluvčí Innogy Pavel Grochál.

Nová vláda Petra Fialy přišla s jiným druhem úlevy v podobě zvýšeného příspěvku na bydlení, který zaštiťuje ministerstvo práce asociálních věcí (MPSV). O příspěvek může na úřadě požádat každá domácnost, které nestačí 30 procent příjmů (v Praze 35 procent) na pokrytí nákladů na bydlení, přičemž do nákladů patří poplatky za energie, vodu, svoz odpadu, ale i samotný nájem, zatímco splátky hypotéky ne.

Výše příspěvku se odvíjí od normativů na bydlení, což jsou státem stanovené náklady na bydlení. Ty se mj. liší podle velikosti obce. Zdali má domácnost na příspěvek nárok, může zjistit prostřednictvím orientační kalkulačky na stránkách MPSV nebo na webu energetickyprispevek.cz.

Podle odhadů ministerstva by mohlo letos na příspěvek dosáhnout 220 až 280 tisíc domácností. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) to prezentuje jako adresnou pomoc lidem, kteří to opravdu potřebují. Nicméně podle dat Českého statistického úřadu se příjmová chudoba v Česku loni týkala zhruba 900 tisíc lidí.

Státní kasu by příspěvky na bydlení letos mohly vyjít na 2,6 až tři miliardy korun. Pokud budou ceny energií růst nadále, může vláda rozhodnout o dalším navýšení normativu.

Jurečka několikrát avizoval, že chce rozjet informační kampaň, aby lidé o této možnosti věděli a neostýchali se o příspěvek požádat.

Vyplňování formuláře však s sebou nese několik požadavků. Kromě nezbytných informací o členech domácnosti musí být přiloženy například úhrady za nájemné a energie. Žadatel dále musí doložit doklad o výši příjmů či nájemní nebo vlastnickou smlouvu. Doklady o nákladech na bydlení včetně vyúčtování záloh se musí odevzdávat čtvrtletně.

Počet podaných žádostí zatím překročil jen 20 tisíc, ačkoliv průběžné počítání je podle MPSV komplikované. „Úřad práce nedisponuje centrálním registrem a musí tedy data z krajů sčítat. Počítáme s tím, že na začátku března zveřejníme nějakou další průběžnou aktualizaci. Platí, že zájem nových žadatelů se výrazně zvýšil už na konci ledna, ovšem vyšší počty vyplacených žádostí očekáváme až v březnu nebo dubnu,“ řekla Novinkám mluvčí ministerstva Eva Davidová a dodala, že průměrná výše příspěvku na bydlení byla v lednu 3798 korun.

Energetickou krizi a její dopad na občany vyřešili státní podporou také na Slovensku, kde se vláda dohodla se Slovenskými elektrárnami na zmrazení ceny elektřiny po následující tři roky.