Příjmová chudoba v Česku ohrožuje 900 tisíc lidí

Příjmová chudoba se loni týkala 8,1 procenta populace, což je zhruba 901 200 osob. V roce 2020 to bylo 9,5 procenta, tedy o 91 400 lidí více. V roce 2019 to bylo celkem 10,1 procenta. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ).

K poklesu podle statistiků došlo kvůli tomu, že příjmy domácností navzdory pandemii rostly, i když nerovnoměrně. „Sociálně slabým skupinám pomohly sociální transfery,“ uvedl Jiří Pekárek z ČSÚ. To jsou zejména sociální dávky.

Například u samostatně žijících seniorů nad 65 let tak počet těch, které bychom podle tohoto měřítka označili za chudé, klesl o čtvrtinu. Naopak o více než čtvrtinu se zvýšil u úplných rodin se třemi a více dětmi. K mírnému navýšení došlo i u samoživitelek.

Za hranici příjmové chudoby se považuje, pokud domácnost nemá k dispozici 60 procent mediánu čistého příjmu, přičemž se tento příjem určuje podle počtu osob, jež ji obývají, a vychází se z příjmů předchozího roku. V tomto případě roku 2020.

Například loni tak hranice ohrožení činila u samostatně žijícího člověka 14 055 korun měsíčně, u úplné rodiny se dvěma malými dětmi pak dosahovala 29 515 korun. To znamená, že dotyčné domácnosti musely disponovat menšími penězi, aby byly z tohoto úhlu pohledu považovány za chudé.

„Tento ukazatel ale nevypovídá nic ve smyslu hmotné nouze, nedostatku. Vychází výhradně z příjmů domácnosti,“ varoval Jiří Pekárek z ČSÚ.

Jinými slovy, lidé mohou mít daleko vyšší příjmy, které hranici příjmové chudoby vysoce převyšují, ale vlivem exekucí, vysokých nájmů nebo dalších nutných výdajů mohou žít v nouzi. Navíc do ní není započítána vysoká inflace a s ní spojený růst cen, které v posledním roce Česko trápí. V prosinci byly ceny meziročně vyšší o 6,6 procenta.

Proto statistici sledují i další parametr, a tím je míra mate­riální deprivace, kdy si rodiny nemohou dovolit u vybraného seznamu pět položek ze třinácti. Tam patří například týdenní dovolená pro všechny její členy, nový nábytek, maso obden, zaplacení neočekávaného výdaje nebo schopnost finančně předcházet dluhům. I zde došlo k poklesu, a to z pěti na 4,8 procenta. Šlo tedy o meziroční pokles z 518 500 na 505 tisíc lidí.

Ke zlepšení v této oblasti došlo i u dětí. „Těch materiálně deprivovaných ubývá, pouze 3,7 procenta českých rodin jim nedokáže zaplatit týdenní prázdniny či tábor,“ řekla Simona Měřinská z ČSÚ. Ještě v roce 2014 se to podle ní týkalo 7,1 procenta rodin. Podobně si například maso denně nemohly loni dovolit dvě děti ze sta, nové oblečení, ovoce či zeleninu, knihy nebo oslavu narozenin jedno ze sta.