Prázdnější hospody, více lahví a plechovek. Jak covid změnil konzumaci piva

Naposledy se hospody zavřely 18. prosince. Otevřít směly až v polovině června. V samotném prosinci přitom měly podniky otevřeno jen dva týdny od 3. prosince.

S touto krátkou přestávkou tak byly uzavřeny od října 2020 do června 2021. V posledních dvanácti měsících tedy byly častěji zavřené než otevřené.

„Obecně lze říct, že hospody se k normálu vracejí velice pomalu. Počet hostů po covidu je výrazně nižší než před pandemií. Řada restaurací je závislá na turistickém ruchu, který nyní není. Dalším parametrem je počasí,“ sdělila Novinkám Radka Černá z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Do určité míry se liší situace malých řemeslných pivovarů na straně jedné a velkých průmyslových pivovarů na straně druhé.

„Podíl lahvového piva se u nás v době lockdownů zvedl z 20 na 50 procent,“ sdělil Novinkám spolumajitel plzeňského řemeslného pivovaru Raven Ladislav Vrtiš s tím, že rozdíl mezi jednotlivým lockdowny nevidí. „Poměr je zhruba stejný,“ dodal.

Nárůst prodeje lahvového piva tak zabránil propadu celkových prodejů. „K propadu nedošlo. Jsme na zhruba stejných číslech jako v roce 2019,“ upřesnil Vrtiš.

„Po rozvolnění klesá dle očekávání prodej lahví a roste zájem o sudy. Z podniků, které se zaměřují na piva z minipivovarů, prakticky nikdo nezavřel, a naopak jich pár přibylo,“ uzavřel Vrtiš.

Jedním z takových podniků je Dno pytle na pražských Vinohradech. „U nás v letošním lockdownu frčely mnohem více PET lahve než skleněné lahve,“ všiml si majitel Dna pytle Dušan Makovský.

„V listopadu, prosinci, lednu a únoru se hodně kupovalo lahvové pivo. Jak přišlo jaro a udělalo se relativně hezky, prodej skleněných lahví u nás začal upadat, a naopak výrazně vzrostla popularita točeného piva v PET lahvích. Souviselo to s tím, jak si lidé začali chodit sednout do parku,“ dodal.

„Co se otevřelo, se lahve prakticky nekupují a všichni pijí točené. Tržby v červnu jely tak na půl plynu, oproti stejné době loni jsem tak na dvou třetinách. Málokdy se stane, že by byla úplně plná hospoda. Na druhé straně lidé, co už přijdou, toho vypijí více, než bylo zvykem v minulosti,“ všímá si Makovský.

Podle Makovského se lockdown musel mnohem výrazněji projevit u podniků, které nabízejí piva z velkých průmyslových pivovarů. To jejich mluvčí potvrzují.

„Takzvaný lockdown samozřejmě měl a má na prodej piva zásadní vliv. Sektor gastronomie loni po dobu několika měsíců fungoval pouze v omezeném režimu přes okénka, což se negativně odrazilo na objemech prodaného piva,“ uvedla na dotaz tisková mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

„Lidé totiž do hospod a restaurací chodí, aby si vychutnali čerstvě načepované pivo, což samozřejmě není možné, pokud jsou provozy uzavřené a jedinou možností je si odnést pivo domů v obalu,“ říká se.

Staropramen tak v loňském v hospodách a restauracích zaznamenal meziroční pokles objemu prodaného piva o 37 procent. „Naopak rostly objemy prodaného piva v maloobchodě, a to až o osm procent,“ dodala Mylbachrová.

„V letošním roce byla situace po dobu prvních pěti měsíců velmi podobná – tedy gastronomie v omezeném režimu,“ doplnila bez uvedení konkrétních čísel.

Podle mluvčí Budějovického Budvaru byl letos znatelně pomalejší návrat k čepovanému pivu. V červnu se tak prodávalo ve srovnání s loňským rokem více baleného piva.

„Největším rozdílem mezi letošním a loňským lockdownem je právě pomalejší návrat zákazníků do hospod. Loni hospody po otevření doslova praskaly ve švech, letos je návštěvnost výrazně slabší,“ dodala Ježková.

V případě Budvaru výtoč čepovaného piva v průběhu letošního lockdownu klesla téměř k nule, stejně jako loni, zatímco prodej baleného piva rostl.

Pokles sudového piva potvrzuje také Plzeňský Prazdroj. „V době lockdownů tvořilo sudové pivo necelých 20 procent našich prodejů, přičemž rozdíl mezi loňským a letošním uzavřením podniků byl malý,“ konstatoval obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

„Pohostinství pro nás představuje důležitý prodejní kanál, standardně totiž tvoří zhruba 40 procent našich prodejů, to je víc, než je průměr trhu. Loni nám klesly prodeje v tomto segmentu o 30 procent. To znamená, že jsme celkově v roce 2020 v Česku prodali o 111 milionů piv méně než v předchozím roce,“ dodal Mráz.

Podle Mráze se oba lockdowny lišily především v délce trvání.

„Propad prodejů v hospodách a restauracích byl značný v obou jarních lockdownech, a to okolo 80 procent. Letos to bylo ale mnohem delší než loni, proto teď bude ještě víc než loni záležet na letní sezoně, aby hospodští dokázali aspoň trochu umazat ztráty z posledního roku,“ uvedl.

Druhý rozdíl vidí v tom, že první uzávěra představovala pro provozovatele šok, zatímco při dalších lockdownech mohli čerpat z předchozích zkušeností.

„Přesto byl letošní lockdown v jistém smyslu horší, protože byl delší. Omezení provozu gastronomie trvalo s malou přestávkou od loňského října do půlky května a situace se dlouho dobu nelepšila,“ uzavřel Mráz.