Pracující důchodci mají na slevu na dani právo, rozhodl Ústavní soud

Sporné ustanovení prosadila vláda Petra Nečase v rámci úsporného balíčku. Ústavní soud rozhodl, že pracující důchodci mají na slevu na dani nárok.

Zákon o daních z příjmu ve zpochybněném ustanovení říká, že „daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“. V praxi tak důchodci přišli o možnost snížit si daňovou povinnost až o 24 840 korun ročně.

Podle senátorů bylo napadené ustanovení diskriminační, protože bez racionálního zdůvodnění znevýhodňovalo penzisty, kteří si k důchodu dokážou ještě přivydělat. Podle stížnosti žádný zákon nezakazuje důchodcům pracovat, a proto není žádný důvod, aby byli pracující senioři z daňového hlediska znevýhodněni oproti dalším poplatníkům.

Plénum ÚS upozornilo, že napadená úprava neměla na důchodce tzv. rdousící efekt. Ovšem jako protiústavní označili soudci fakt, že předpis nastolil nerovnost mezi samotnými pracujícími důchodci.

„Zákonodárce vázal kritérium přiznání či nepřiznání slevy na dani pobíráním starobního důchodu jediný den v roce, a to 1. ledna, přičemž jakékoliv jiné časové hledisko je nepodstatné,“ upozornila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. O slevu tak přišli ti, kteří pobírali důchod k 1. lednu, ovšem lidé, kteří by se důchodci stali například o den později, měli celou slevu zachovánu.

„Důsledkem uvedené právní úpravy je významný rozdíl v postavení obou těchto skupin poplatníků, protože ti, v jejichž případě se sleva na dani uplatní, budou mít bez ohledu na pobíraný starobní důchod daň ze zdanitelných příjmů o 24 840 korun ročně nižší,“ dodala Sedláčková.

„Člověk v důchodovém věku má v zásadě tři možnosti: požívat starobní důchod nebo požívat starobní důchod a přitom nadále zůstat ekonomicky aktivní nebo odložit požívání starobního důchodu a nadále ekonomickou aktivitou přispívat do důchodového systému. Řada důchodců přitom pracuje právě z toho důvodu, aby si zachovala důstojnou životní úroveň, na jejíž udržení by jim státem vyplácený důchod nestačil,“ konstatoval soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

„Nelze proto zůstat nekritický vůči tomu, že stát nechal osoby v důchodovém věku tuto volbu – při vědomí určitého legislativního nastavení podmínek – učinit a následně tyto podmínky změnil s účinností nastávající o pouhé čtyři dny později,“ zkritizoval Rychetský fakt, že změna byla schválena jen čtyři dny předtím, než měla vstoupit v platnost.

Nečasova vláda zdůvodňovala zrušení daňové slevy úsporami ve státním rozpočtu. Senátoři ale upozorňují na to, že pokud demotivovaní důchodci přestanou pracovat nebo vykazovat příjmy, bude to mít z hlediska hospodaření státu přímo opačný efekt – sníží se výběr daní.

Novela vyvolala značnou nespokojenost pracujících důchodců. Mnozí si kvůli ní krátkodobě pozastavili vyplácení penzí, další podávali žaloby. Ve Sněmovně už bez ohledu na nález ÚS čeká na schválení nová úprava daně z příjmu z dílny vládní koalice, která má slevu pro důchodce znovu zavést.

Podle místopředsedy Rady seniorů Milana Taraby je rozhodnutí soudu polovičaté, protože neplatí zpětně za rok 2013. Chtějí se proto ještě domáhat kompenzací příjmů, o které pracující důchodci přišli.