Článek
Nový systém, ve kterém by služby spojené se servisem těchto palubních jednotek mohla zajišťovat řada soukromých společností, by podle ministra dopravy mohl fungovat do roka.
Puštění dalších firem na mýtný trh má usnadnit přechod na nový systém po roce 2016. S tím by mohly být podle Prachaře problémy, pokud by v připravovaném tendru na provoz mýtného nezvítězil současný dodavatel – polečnost Kapsch.
Kapsch má předělat software za 300 miliónů
S Kapschem už úřad o ocenění přípravných prací na rozdělení současného systému jednal. Podle předběžných odhadů si přepracování softwaru vyžádá do 300 miliónů korun.
"Indikativní nabídka, která je aktuálně na stole, odpovídá zmíněné částce," potvrdil generální ředitel tuzemského Kapsche Karel Feix.
Za tuto cenu získá stát lepší pozici při nadcházejícím obřím tendru na další mnohaletý provoz mýtného systému, uvedl ministr. Noví dodavatelé, mezi kterými mohou být například karetní společnosti či provozovatelé sítě čerpacích stanic, budou mít do vypršení smlouvy s Kapschem zhruba rok času na zaběhnutí vlastního systému.
Kromě distribuce a servisu nových celoevropských palubních jednotek mají mít noví dodavatelé za povinnost shromažďovat údaje o pohybu kamiónů po zpoplatněné síti a předávat tyto údaje státu ke kontrole a pro účely výběru mýtných poplatků. Tento balík služeb představuje podle odhadu ministerstva zhruba dvě třetiny celkových nákladů na výběr elektronického mýta. Zbylá třetina nákladů pak připadá na provoz technologie – mýtných bran a kontrolu plateb za mýtné.
V současnosti je v provozu na 700 tisíc palubních jednotek, jejichž majitelem je stát. O jejich provoz se ale stará výhradně Kapsch se svými subdodavateli.
Palubní jednotky by patřily dopravcům
Smyslem rozdělení mýtného na dvě části v rámci splnění požadavku na zavedení jednotky kompatibilní se systémy po celé Evropě je podle ministerstva dopravy šance prolomit dosavadní monopol a pustit na trh více firem. Samotné palubní jednotky, které musí být jednotné v celé Unii, by pak byly majetkem dopravců, a nikoli státu.
V současnosti ministerstvo podle Prachaře pracuje na analýze přínosů, které by tato změna znamenala. V co nejbližší době hodlá tento materiál představit vládě, která by o ministerském návrhu měla nakonec rozhodnout.
Ministerstvo by přitom v těchto dnech mělo oznámit výsledek tendru na mýtného manažera, do kterého se přihlásilo šest firem. [celá zpráva]
Firmy měly mimo jiné zpracovat studii, jaká technologie je vhodná pro výběr mýta v různém rozsahu. Ve světě se používá technologie mikrovln, satelitů nebo kamery, případně jejich kombinace. O zpoplatnění konkrétních tříd komunikací mají rozhodovat politici.
Navrhovaná změna ale zřejmě mění zadání, na jehož celkovou zmatečnost si některé firmy již dříve stěžovaly a podaly na ministerstvo stížnost.
Elektronické mýtné se v Česku vybírá na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy. Loni se na mýtném vybralo zhruba 8,55 miliardy korun. Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny, v roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy.
